Battle Royale II: Requiem (2003)

Toto je takové nechtěné pokračování, které na první díl vůbec nestačí, ale za účelem prosté zábavy to bylo v pohodě. Dvojka chtěla být něčím nová a originální, ale kdyby tvůrci nechali šablonu z prvního dílu, udělali by zatraceně lépe. Tahle hra v podstatě ani battle royale není, všichni studenti mají společný cíl, a to eliminovat Nanaharu, ale proč to těm studentům ztěžovat obojkem a nebezpečnou zónou, chápu že vetší počet mrtvých je pro svět lepší, ale nějak si to celkem protiřečí. První polovina byla bída, chybělo napětí, žádná taktika, nevyrovnané zbraně, tady všichni jen střílejí, až je to nepřehledné. Ovšem v druhé polovině se mezi postavami začalo něco budovat, proběhlo pár dialogů, a začalo to brát správný směr, tudíž při finální bitvě to mělo už nějaké koule. Tady to tahal pouzeFudžiwara, a učitel z jedničky také potěšil. Když to berete jako random zábavu, tak není co řešit, kdo chce opět epický masterpiece, tak se rozhodně nedočká. Mé hodnocení:6/10

Podle mého názoru je třeba si první díl užívat s rezervou, ale pokračování Battle Royal II: Requiem je o dost akčnější kousek. Důraz je kladen na řemeslnou zručnost. Proč? Jednak je příběh více než šílený a jednak, kromě trochu jiného základního tématu, nemá druhý díl se svým předchůdcem vlastně nic společného. To, co zde vidíte, jsou spíše dobře zpracované akční scény, které mohou snadno držet krok se scénami ze "Saving Private Ryan", ale které jsou více než přehnaně násilné. Když jsou děti roztrhány, zastřeleny nebo jinak zabity, nezbývá než kroutit hlavou a doufat, že film brzy skončí. Kritika školských systémů, která je znovu přebírána, je tak směšná, že se jí dalo předejít. Vinu ale nelze svalit pouze na autory. Za prvé hlavní muž a režisér Kinji Fukasaku zemřel krátce po dokončení prvního dílu, a za druhé první díl vznikl podle knihy Koushun Takami. Nejvíc směšný byl sadistický učitel, který jen zřídka mohl vypadat hloupěji. Jeho úspěch je jen korunován jeho více než hloupým skonem. Pro mě je pokračování BR satirou prvního dílu, proto jen lepší průměr. 3/5

,,Battle Royale II: Requiem" je prekvapivo prvá pol hodina určite veľmi pútavá. Vrátime sa k tomu, čo  bolo v prvom filme, vidíme skupinu nevedomých školákov unesených vládou a, samozrejme, hystériu, ktorá vedie k tomu, že pár detí skončí  mŕtvymi. Hoci je to takmer úplná kópia prvého filmu (máme tu hádzanie noža, explodujúce náramky na krku atď.), funguje to, pretože prvý film fungoval a fanúšikovia pôvodného diela si to nepochybne užijú. Avšak tu všetky pozitíva končia. V skutočnosti pokračovanie preberá väčšinu nápadov z prvého filmu a opätovne ich používa. Od nebezpečných zón až po šialeného učiteľa, ktorý sa teší z toho, že jeho deti sú zmrzačené a zabíjané. Jedinou novou myšlienkou vo filme je „hra s náramkom na krku“, ktorá zahŕňa vzájomné prepojenie rozbušiek, takže ak váš partner zomrie, tak zomriete aj vy. Hoci je to celkom dobrý nový nápad, nedáva to zmysel... vidíte vládu, ktorá chce, aby tieto deti zabili Nanaharu, tak prečo im to sťažujú? Prečo ich neposlať s armádou tankov a neskoncovať s tým? Prečo rovno nebombardovať ostrov napalmom?  Ako vojnový film je to zaujímavé, ale po scenaristickej stránke ho považujem za smiešny a nezmyselný, ktorý nemá logiku a dialógy sú strašné nudné. 5/10

jedničku sem viděl poprvé teprve týden zpátky a jakožto film s pomalu kultovním statusem mě lehce zklamala.Dvojka takový status nemá a nemá ho oprávněně,protože je minimálně o dvě třídy slabší než jednička.Možná vypadá o trochu lépe,ale dává menší smysl (chvílemi vlastně nedává smysl vůbec) a těch hysterických emocí bylo zkrátka moc.Body tomu nenažene ani víc jak dvouhodinová stopáž,která z BR2 pro mě učinila pocitově nekonečný film...40%

Samozrejme, že to nie je také ako jednotka. Stáva sa z toho propaganda a všetko začína byť na príbehu účelové. Ale kupodivu to stále baví. Film už nie je taký elegantný a dych berúci ako jednotka ale veľmi zaujímavým spôsobom stavia prvú časť do diskurzu a kontradikcie. Dá sa o tom diskutovať poriadne dlho ( ak je na stole správne pitie a snack), a takých filmov( ktoré nedosahujú kvalitu originálu, ale rozpráva sa o nich) nie je veľa. Myslím, že by si séria zaslúžila lepšie pokračovanie alebo finále. Ale mimo toho, to stále prinieslo v prelomových rokoch myšlienky a postavy, ktoré by dnes vďaka PC až tak hladko nefungovali. Pozerateľný priemer.