Dveře do ticha (1991)

V roku 1991 natočil taliansky režisér Lucio Fulci svoj posledný film. O päť rokov neskôr umrel. Vraj si zabudol pred spaním pichnúť životu dôležitú dávku inzulínu. Ja si myslím, že nezabudol. Ale to je vlastne jedno. Pán Fulci bol pre mňa vždy obdivuhodný filmár. Jeho filmy boli plné násilia, vyžíval sa v krvavých scénach a perverzných sexuálnych výjavoch. Rád používal nechutné gore efekty. Svoj posledný snímok však pojal v inom duchu. Sústredil sa na budovanie atmosféry. Zrežíroval dokonalé podobenstvo o ceste za smrťou. Post mortem road movie. Ponuré, bezútešné. Maestro Fulci otvoril "Dvere do ticha" (Le porte del silenzio) a navždy opustil svojich filmových fanúšikov. Bola to dôstojná rozlúčka. "...Quando varcherai le porte del nulla, nessuno ti sara vicino, solo l´ombra della tua morte." (...keď prekročíš brány ničoty, nikto ti nebude na blízku, iba tieň tvojej smrti.) *****

Tolik negrů, mulatů a dalších kreatur jsem v italskym filmu naposledy viděl v Al tropico del cancero (1972). Hrozný. Ale to bych možná ještě odpustil. Co už neodpustim je to, že film nemá děj. Respektive má, ale co to kurva je za děj, když se v tom filmu nic neděje? Idiot v podání Johna Savage jezdí autem celou dobu jak debil, sleduje nejspíš soukromej pohřební vůz, mezitím se snaží zjistit, odkud ho ta hnusná míšenka zná, chlastá, potká děvku, zjistí, že je impotentní, zavítá do budovy, kde ho kráva příbuzná přivítá a ještě mu vyvěští. Nakonec zažívá autohoničku s pohřebákem. Zní to možná zajímavě, ALE NIC SE TAM KURVA NEDĚJE. Totálně amatérská kamera mýho jinak oblíbenýho Giancarla Ferranda je do očí bijící. Fulci, Fulci..takhle hnusně zakončit svou filmovou kariéru? To se jen tak nevidí. Nejhorší film od Fulciho, kterej jsem zatím viděl a věřím, že jich v budoucnu víc od Fulciho ještě uvidím, tak aspoň vím, na co mám bejt připravenej - na to nejhorší!

Pán Fulci nestrácal na konci svojej kariéry režijné majstrovstvo, ale jeho filmy všeobecne prichádzali s nudnými zápletkami ( aj keď vo svojej dobe bola táto pointa ešte dosť neotrelá ). Ešte, že sa to všetko vyrozprávalo s priemernou minutážou a nuda tak naťahala snímok do podpriemeru. Gore však nečakajte.

Dveře do ticha jsou jasným příkladem toho, jak natočit špatný film. Suché, bez energie a nezajímavé. Dějová linie se táhne jako smrad ze záchoda. Režisér Lucio Fulci se snažil natočit film na úrovni, ale bohužel se to vymklo kontrole. Záchrannou brzdu zřejmě použil až moc pozdě, nebo spíše vůbec. V hlavní roli se představil John Savage (Vlasy), který to svým hereckým výkonem nezachránil. Dveře do ticha je film pouze pro nenáročné diváky, kteří si potrpí na prázdnotu a nudu, jež je provází po celou dobu dlouhé stopáže a přináší jim to dlouho se táhnoucí ticho neznáma.

Film s kterým Fulci odcházel a bohužel musím říct, že je to dost špatný. Není tu žádné gore, což mi nevadilo, ale celkově je to strašná nuda. John Savage jede odněkud někam a na jeho cestě se podstatě nic významného neděje. Ale rád bych pronesl pár slov na památku režiséra. Kmotr gore, tak přezdívaný Fulci, si plně zasluhuje příčku mezi významnými režiséry hororu. Jistě jeho filmy nejsou pro každého a i sám nemusím některé jeho díla, ale bez něho by horor velmi střádal. Jestli vám moc nechutná velké množství krve, tak zkuste z jeho dílny, pustit jeho starší filmy, ty některé z nich jsou bez gore a stejně pořád se je vyplatí vidět. Takže na Fulciho si připíjím, byl jste mistr pane Lucio.