Zvuky temna (1977)

Spíše mysteriózní film než horor. Oblečení, interiérový design a celkově filmařský talent se moc povedli. Fulci předvádí mistrovské ovládání načasování, nálady a svůdně hrozivých obrazů. Smrtelné předtuchy, osud, zavražděné mrtvoly ukryté ve zdech a sedm hudebních not, které vedou k naprostému šoku.

Po filmuLe porte del silenzio(1991) což byl vlastně Fulciho poslední film kterej natočil a nutno říct, že né vydařenej, vybíral jsem z Fulciho snímků kterej ještě neviděl a kterým bych si popřípadě spravil chuť. A vybral jsemSette note in nero. Tady už mě L. Fulci o5 přesvědčil, že umí. Atmosferický a napínavý až do poslední chvíle. Navíc jde o film s krásnou herečkou v hlavní roli. 4hvězdy.

Ono to napínavé je, ale jen do určité chvíle, protože pak víme, co víme, a vlastně jen trpně čekáme na konec, kdy se projeví to, co víme, že víme. Navíc mi tam vadilo pár logických nesrovnalostí a mohlo to mít i temnější atmosféru - dalo se z toho vydojit daleko víc. Škoda, že to nenatočil Luigi Bazzoni. A to závěrečné vysvětlování bylo až moc překotné a zamotané, takže jsem si to musel pustit víckrát, abych aspoň zhruba pochopil, oč šlo.

Ale áno, mám rada, keď sa vo filme nachádza takáto mystéria, vždy ma to nejakým spôsobom lákalo. O to viac v takýchto giallovských filmoch, pretože to prináša mnohé obohatenie. Páčila sa mi aj výprava a ako tradične hudba, ktorá je tiež podarená a výrazná. Má to svoj Fulciovský charakter, čomu vďačíme za rôzne detaily na oči a podobného.

Fulciho filmy jsou většinou sledovány kvůli nadměrnému množství gore. Já takový nejsem. Abych se přiznal, moc gore nemusím. Ale takovéto atmosférické horory s dobrým dějem? To chci! Zvuky temna sice nebudou tím nejlepším hororem který jsem viděl, ale mou pozornost si zaslouží. Je to výborný horor, a když nad tím přemýšlím, tak je to vlastně Fulciho nejlepší film hned po filmu Aenigma. A také je to můj nejoblíbenější italský horor. Bravo Fulci!