Una sull'altra (1969)

Doktor Flemming ať se okamžitě dostaví na psychiatrické oddělení!Mainstreamová hollywoodská produkce se obvykle vyznačuje tím, že špatné náměty a scénáře natáčí dobře. Proponenti giallo včetně Fulciho na to jdou přesně naopak.
Začátek vypadá slibně. Dr. Dumurrier má sice milenku, ale o svou souchotinářskou ženu pečuje -ačkoliv ne tak úzkostlivě, jako o svou podobně chřadnoucí kliniku. Když žena náhle zemře, jako zázrakem se na scéně objevuje vitální dvojnice, kterou chtějí všichni svlékat a  spát s ní.
Vše se absurdně zaplétá až do bodu, kdy se musí na scéně objevit lidé, kteří divákovi vysvětlují, co se vlastně stalo, což je jeden z nejzřejmějších příznaků režijního zoufalství, jenž je obvykle vykazován do hájemství Colomba a Jessicy Fletecherové. Film je sice v některých momentech napínavý jako trenýrky, sympaticky erotický a formálně dekadentně zajímavý (dělení obrazu, záběry na milenecké dvojice v akci zabírané zespoda přes skleněnou 'matraci', nonstop west-coast-jazz a jiné, hlavně vizuální triky, známé z Fulciho krvavějších produkcí a autenticky dokumentující 'italské' San Francisco šedesátých let), s Hitchcockem, který sehrál roli velké inspirace, se ale poměřovat v žádném směru nemůže.

Doplňuji (nehorrorového) Fulciho. Krásně barevné, poměrně nápadité (kamerové podhledy), hezky obsazené (až kouzelně opojná Elsa Martinelli) a slušně napínavé. Nechybí typické Fulciho propriety (záběry na oči), lechtivá nápaditost (ten striptýz bar vypadal fakt pěkně). Až mě překvapil rok vzniku, čekal jsem konec sedmdesátek a ono ejhle. Fulci se prostě uměl vyšvihnout.

Mno. Taková lehce erotická skoro až noir žánrovka, která kolem 70tek byla hlavně v určitém hledáčku. Sorel měl osobitý šarm, na první dobrou tam vidíte Delona a Franca Nera. Musím říct, že dobře zahraná role, která je bohužel krapet díky vůbec námětu dost přihlouplá, ale zase je nečekaná. Jak už jsem psal, je tu nějaké to prsíčko, ale vše je to docela decentní na tak správný na docela dobrý thriller. Jen se tu rozjíždí vyšetřování, ale já si nemůžu pomoct, díky leckdy zbytečným scénám, který jsou na oko diváka, jsou bez napětí a šarmu. Ubíhá to tak nějak v neutrálu, kde přijde zajímavá konečná scéna, která určitě je skvělá, ale kromě herců, nějaký ten menší styl do kamerového okénka my zase neutkvělo nic moc velkého. Jasně Marisa Mell udělala "krásný" film, to měl Fulci vždycky cit na krásu. 65%

Fulci pred svojím temným obdobím, točil malinovky. Ale boli to nápoje plné lahodnej remeselnej chuti. Fulci nikdy nebol na origo príbehy, ale vedel sa zamerať na vizuálnu podobu svojho diela. Pred temným obdobím to bolo superáčkové, o dekádu neskôr sa začal zaujímať skôr o sprostredkovanie nechutnosti. Aj v jednom, aj v druhom bol majster, je iba škoda, že to nikdy nespojil dohromady. Tento jeho snímok je na míle vzdialený jeho strašidelným opusom, technicky je však o etáž vyššie.

Vizuálne neskutočne vymazlené predArgentovské giallo. Zvodná Marisa Mell, na tú dobu určite provokatívne scény, premyslený dej, ktorý si najskôr dáva načas, aby potom utiahol sľučku a uťahoval do poslednej minúty. Pointu aj tak nečakáte. Fulci sa hraje so zábermi,  kompozíciami, už po vizuálnej stránke je to radosť pozerať, všetci hrajú sústredene a výborne a nitky príbehu je radosť rozpletať. Bolo by to aj na 5 hviezdičiek, ale osobne ma pozdejšie Fulciho diela uhranuli ešte o štipku viac.