Dům pro dva (1987)

Těžkotonážní socialistická soda, která nám ukazuje jak probíhal život obyčejných lidí na sklonku socialismu. Bratské duo tvoří málomluvný, rozumný a věčně zamyšlený Schmitzer, který z průserů tahá věčně bezstarostného Vetchého, který naopak posere na co sáhne. Jak už to tak bývá, zasáhne tragédie. 65%

Herecky a režijně skvělé. A s odstupem pozitivně vnímám jeho nejednoznačnost a otevřenost. Po shlédnutí někdy v pradávných dobách jsem to chápal jako vztah mezi dobrem a zlem. A vadilo mi, že dobro má být zastoupeno sucharem Smitzerem, a celé mě to tím štvalo. No a teď jsem to pochopil jinak. Tam není dobro vs. zlo, ale jin a jang, dva aspekty téhož, které se v závěru spojují v jedno. Tedy spíše souboj dvou opačných energií, kde ani jedna z nich není ta "dobrá". A o to víc mi to teď přijde zajímavější.

Depresivní film o dvou rozdílných bratrech a jedné nevděčné couře. Neviděla jsem za tím větší symboliku, kterou v ní dokázal, jako vždy, najít Radek99. Díky nabalovací hlášce Vetchého: "když skočím 3 metry do výšky, půjdeš se mnou na rande?" doma zvlhly nejedny kalhotky. Jinak mě film ničím nezaujal.

Československá filmová dramata mám hodně rád, aleDům pro dva... působil na mě příliš divně, většinou však tím nesympatickým až nepříjemným způsobem. Ondřej Vetchý mě navíc v hlavní roli vyšinutého mladíka moc nepřesvědčil, nestrhl mě ani v závěru (na rozdíl od skvěle gradující hudby) a sledovat jeho počínání na úrovni psychopatického pobudy mi působilo menší utrpení. Nesedla mi ani forma, s níž se režisér snaží experimentovat ve jménu nekonvenčních záběrů a střihů skoro až geometrického ražení. To sice spolu s prostředím továrny, dobou hroutícího se socialismu a často protivně dunící osmdesátkovou vyvolávalo ve mě dostatečně šílenou depresi a dojem jisté odpudivé šedi, ale k čemu to vše, když se s tvůrcem a jeho případným vysílaným poselstvím míjím, resp. nakonec jsem si žádné pro sebe neobjevil. Jak říkám, československá filmová dramata mám hodně rád, ale... v jiném stylu. Respektuji nadšení zDomu pro dvaze strany jiných diváků, já mu však udělím jen jednu hvězdu za schopný výkon Jiřího Schmitzera a jednu další díky několika málo scénám s dialogy z domácnosti, aspoň trochu v krátkých útržcích zavánějícím rodinným dramatem.[45%]

Buřič a rebel, proti němu klidný suchar. Drama o dvou bratrech, který je každý naprosto jiný, nicméně jsou jejich osudy silně svázány. Ondra Vetchý se opravdu vyřádil v roli floutka Dana, který je skvěle usměrňován zodpovědným Schmitzerovým Božou, jemuž stačí jen stát a dívat se. Příběh je plný emocí, nicméně dost smutný. Život je plný nespravedlnosti.