Dobrodružství Sherlocka Holmese a doktora Watsona: 20. století začíná (1986)

Nastal čas loučení…Každopádně to Maslennikov pojal dost teatrálně. Obě části svým začátkem diváka navnadí, Sherlockova „americká“ bradka vykouzlí pomyslný úsměv na tváři a my tak očekáváme další zapeklitý případ. Jenomže 20. Století kromě modernější technologie sebou přináší i zdlouhavou zápletku, v níž hlavně ona záludnost lisu sice poslouží jako šťavnaté vnadidlo, které ovšem následný děj skoro pohřbí. Ve chvíli kdy měla atmosféra začít gradovat, se tvůrci soustředí spíš na dialogy a poprvé mi přišlo, že vynechali několik podstatných věcí z předlohy. Spíše se o nich (opět mluví) jen okrajově, důležité postavy umírají, ale kromě skvrny na koberci, se po detektivní stránce opět nic moc neděje. Mrtvolu v kolejišti proletíme jen rychlostí blesku. Ona mi skoro celá druhá část přišla hodně odfláknutá. Zvláště pak ten „ochotnický“ závěr s agentem. No nic. Přece jenom jsem od tohoto dílu očekával mnohem víc. Spokojený jsem však jen napůl.

Takže James Bond byl dvojitý agent? Parodický tón série zde nenápadně vygradoval, paradoxně za úbytku vyložených gagů. Špionážní úprava příběhům jenom prospěla, i když dva pětačtyřicetiminutové díly bych kvitoval víc než dva sedmdesátiminutové. Mycroft jako po/viktoriánský předchůdce sira Humphreyho Applebyho působil méně sešle než jeho o sedm let mladší bratr. V globálu mě sovětská série bavila víc než ta Brettská.

Piaty a bohužiaľ najslabší Шерлок Жолмс, kde hlavný hrdina usúdi, že nestíha držať krok s technickým pokrokom zločincov, nechá si narásť "americkú bradku" a odíde včeláriť do úzadia Sussexu. Zločin okolo hydraulického lisu ich však ešte oboch vytiahne naspäť na Baker Street, kde už posledný prípad však viac obkecávajú ako riešia.

Stejně jako předloha, i filmová adaptace vyznívá trochu do ztracena. Podobně jako v předchozích dílech, i zde bylo opojení dobovou "atmosférou" až příliš silné, přestože zde už nejde o "starou dobrou Anglii", ale o Anglii "novou", nevyhnutelně se řítící do moderního věku a také útrap první světové války. Samozřejmě je nutné zdůraznit, že to je "nová Anglie" pouze v představách tvůrců a tudíž mnohdy dosti nesmyslná a přitažená za vlasy. "Skleníkovitost" SSSR, v jejímž rámci, díky kulturní i informační bariéře, tvůrci víceméně neměli ani tušení jak to v té skutečné Anglii doopravdy vypadá a funguje, se tu projevila ještě o řád markantněji než v předchozích dílech... Žel téměř úplně také vymizel humor, což je rozhodně největší škoda. Nově se objevivší "hororovost" tuto ztrátu v žádném případě nevyváží. Markantní je také podivný rys strojově přesně "recitujících hlav". Asi to mělo být vtipné, ale nebylo. Zvláště, když je tento postup užit opakovaně u tolika postav. Sovětská "skleníková" optika, podivně překrucující britské reálie vlastní totalitní zkušeností se výrazně projevuje ve všem, co v tomto dvojdílném filmu souvisí s vládnutím a politikou. Všudypřítomné fanfáry a lidé stojící jako opaření v přítomnosti vysoce postavených, monstrózní schodiště v sídle ministra zahraničí atp. atd... Podobně jako ve všech dalších dílech, i tady kazí dojem markantní, stálá a naprostá improvizace rekvizitářů. Nad jejími výsledky musí člověk místy přivírat obě oči. Stačí se jen podívat na ten "historický" automobil, evidentně na rychlo přestavěný z nějakého vyřazeného náklaďáčku a působící naprosto nepřesvědčivým dojmem. To v CCCP vážně neměli jediný historický vůz vhodný k natočení těch několika málo scén? Mimochodem, znalce výtvarného umění může naopak zaujmout jedna pikantní, z hlediska děje zcela nepodstatná drobnost. V salonu ministra zahraničí visela celá řada pěkných ukázek ruského kubofuturismu Malevičova střihu. Těžko ovšem říci, zda šlo o vtipný záměr či naopak o rozpaky rekvizitářů, na stěně reálného ministerského bytu někdy kolem roku 1914 v Londýně ovšem mohla tato díla viset skutečně stěží... Celkový dojem: 65% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Smok, mortak

"Němčina je poněkud obhroublá, ale přesto patří k nejvýraznějším jazykům v Evropě. Co myslíte, Watsone?"No, já sám za sebe bych s detektivem s velký dé i souhlasil. A pozor, následuje oslí můstek. Otázkou je zda by on souhlasil se mnou, že pátá série (opět o dvou dílech) neměla raději vůbec vzniknout. Ne, že by dělala ostudu těm předchozím, ale je zbytečná a díky odklonu od kriminálních zápletek směrem k službám jeho veličenstvu i o ničem. A přitom atmosferický, div ne horrorový, prolog první části je naprosto famózní. Jenže než se nadějeme, tak zjistíme, že ze zajímavě se rozbíhajícího případu je rázem pachtění se za jedním dopisem. Nic se neřeší, vše je jasné jak divákovi, tak postavám a tak zbývá se jen v rámci třech místností prokecat až do spásného konce. Což trvá neuvěřitelných čtyřicet minut. Tenhle díl měl vykročeno k nejlepší části a místo toho se stal spolehlivě nejhorší epizodou. Druhý díl je na tom sice již mnohem lépe, a špiónství je tu aspoň orámováno náznakem detektivní zápletky, ale stále to není ten pravý Holmes. Potěší zdecentnění humoru a ostatně i naprosté vynechání Watsonových komediálních excesů. Nepotěší, že se Maslennikovův Holmes loučí v průměrném stylu, který nemá daleko k nudě.