DJ Ahmet (2025)

Niečo ako naše Hore je nebo, v doline som ja, no s romantickou linkou. Chlapec miluje hudbu, má svoje sny a zamiluje sa. Skúšať ho však bude zatrpknutý otec, povinnosti okolo oviec a starostlivosti o rodinu, ktoré na neho otec preniesol, chudobné pomery, vyrovnanie sa s úmrtím matky a samozrejme rozdiel medzi sociálnou vrstvou rodiny dievčaťa a Ahmetovho zázemia. Je to však zasadené v neopozeranom prostredí, natočené s citom, vizuálne pekné a mnohokrát prekvapivo náramne vtipné. Je pravda, že keby som rozumel ich jazyku, určite by som film vychutnal výrazne viac. Videné v pôvodnom znení s titulkami. A to trochu uberalo na údernosti niektorých scén a celkovému precíteniu filmu. Nemám potuchy, ako to vyznie s dabingom. Možno niekedy vyskúšam.

První láska mladého kluka v současné Severní Makedonii, kde se střetává tradice a nová doba. Kde táta omluví klidně syna ze školy, protože mladík musí pást ovce. Kde ale mladé holky zároveň natáčejí videa na TikTok. Přitom jim ovšem rodiče stále domlouvají sňatky z dobrých rodin! Tyhlestřety různých generací a obrovských kulturních a společenských protikladů, mě velmi bavily.Začínající režisér Georgi M. Unkovski to zvládl ukočírovat a stvořil fungující filmový svět, který dokáže diváka pobavit a přimět k zamyšlení zároveň. Nepřiklání se přitom ani na jednu stranu. Občas vyzní úsměvně a smutně lpění na tradicích a někdy jsem se smál mladým (influen)dcerkám. :-) Zaujala mě i rodinná část příběhu, kdy se ovdovělý táta zkouší se svými dvěma kluky probít životem a moc mu to nejde. Od mluvení jsou přece ženy a ta nejdůležitější nám strašně chybí... krásně obyčejný a lehce podaný silný příběh o jednom dospívajícím klukovi. Abych skončil tam, kde jsem začal...(80%)

Brilantní příklad jak se z naprosto všedního a nenápadného příběhu z hlubin "středověké" vísky kdesi v horách zaostalé, tradiční Makedonie může utkat látka přívětivá až přítulná za pár denárů. Ale to vše díky režisérovu scénáři v jasném a krátkém prameni , srozumitelném kličkování bez zapeklitých meandrů až po širokou dramatickou deltu ve finále. Tak úžasně několika málo komorních vztahů navzájem propletených s příkladnou mírou vzdoru progresivního mládí v kontrastu s archetypální autoritou dožívajících tradic. A to vše bravurně sehrané v hlavních rolích překvapivě většinou s mladými neherci. Postavy jsou vymezeny jasně a srozumitelně a usazeny často do shovívavě úsměvných dialogů v kontrastu s dogmatickým domorodectvím hrdých Makedonců vysoko v horách kdesi nad Ohridským jezerem. Mladý debutant Georgi M. Unkovski by mohl zfleku přijet poradit jak nezpackat mizerného Sbormistra nebo nedomršit upatlaný Karavan. Taktéž oceňuji nadrzlou odvahu režiséra brnknout si zlehka neuctivě do tradičního folkloru stejně jako do odumírajícího muslimského vyznání. Bravo.

Asi přiznám, že pátou hvězdu jsem tam dokopnul čistě jen za Doru Akan Zlatanovou, ze které se mi poněkud splašila tepovka... Když ale odhlédnu od tohodle platonického okouzlení, je DJ Ahmet ukázkovým příkladem osobité "evropské a mladé" filmařiny. Je v tom krásně subtilní humor, exotika makedonského venkova, coming of age atmoška, napětí, chamie i romantika, které divák věří a chce fandit. Teď mě trošku štve, že jsem na to tenkrát nešel do kina.

Kde se vzalo, tu se vzalo – na filmové mapě zazářilo barvami hýřící makedonské drama. A jde vskutku o povedený kousek, který, ač jde o debut, dokáže zdařile balancovat na hranici mezi vtipnou komedií a vážným artem, jenž nenásilně řeší známé problémy spjaté se specifickou kulturou. Ušmudlané a naturalistické herecké výkony parádně zapadají do krásné makedonské krajiny a dodávají snímku realistický charakter. Film je sice dost předvídatelný, ale zdá se, že přiznaně; v tomto ohledu si na nic nehraje. Zatím jednoznačně nejmilejší překvapení roku.