Demonlover (2002)

DemonloverrežiséraOliviera Assayasaz roku 2002. Solídny film? Do polovice. Solídny dramaturgický kolaps? Od polovice až do konca. Príbeh tohto thrilleru sa spočiatku zameriava na francúzsku korporáciu, zaoberajúca sa biznisom v oblasti anime a hentai, a súbojom o moc v jej vnútorných štruktúrach. Táto rovina príbehu Asssayasovho diela je v úplnom poriadku, a hoc nepatrí k najlepším, je pozerateľná a diváka sem-tam dokáže aj výraznejšie zaujať. Ako však minúty snímky postupne plynú, pribúdajú rôzne ďalšie uhly, ktoré postupne vedú k celkovej prekombinovanosti, zbytočnému zamotávaniu a v konečnom dôsledku spomenutému dramaturgickému kolapsu. Korporátna rovina sa postupne premieňa a čoraz viac sa film zameriava na vzťahy medzi jednotlivými postavami, čo už ale nie je ani zďaleka také zaujímavé. Ak bolo Assayasovým zámerom, aby film v druhej polovici pôsobil komplikovane a prekombinovane, potom sa mu to podarilo. To však neznamená, že je to plus. Práve naopak. Druhá polovica filmu totiž výrazným spôsobom prispieva k zníženiu jeho celkovej kvality. A to film už skôr balansuje na pomerne tenkom ľade. Hoci sme uviedli, že príbeh v prvej polovici je plusom, o iných aspektoch sa zvlášť pozitívne vyjadrovať nemožno. Z technicko-vizuálneho hľadiska je snímka natočená zvláštne, takmer až sterilne, čo je možno zámer, ale nepozerá sa na ňu dvakrát dobre. S hereckým obsadením, respektíve postavami, je to tiež pomerne čudné. V poriadku, ide o francúzsky film, takže postavy sa rozprávajú po francúzsky, ale prečo zrazudánskaaamerickáherečka z ničoho nič "prepnú" do angličtiny? Alebo prečo je japonským postavám tlmočená francúzština, keď o chvíľu vysvitne, že obe strany sa dokážu bez najmenších problémov rozprávať po anglicky? Áno, ide možno o zdanlivo malé detaily, ale aj tie prispievajú k tomu, že Assayasov film ako celok zanecháva zvláštnu pachuť. A nie(len) pre svoj obsah.Demonloverdopláca najmä na citeľný prepad kvality po dramaturgickom zrútení sa "domčeku z karát", ktorým je zbytočne prekombinovaná druhá polovica filmu. Dielo síce disponuje nápadom aj obstojnými momentami, ale ako celok ho nemožno odporučiť.

Takhle, ono to má příběh, myšlenku, dává to smysl, je to skvěle zahrané a úplně špatné to rozhodně není. Nejlepší na tom asi je těch posledních 15 minut. Jen to až moc sází na atmosféru, která je sice zajímavá a má pár světlých momentů, ale jinak moc nefunguje. Navíc vůbec celý ten děj je zbytečně moc rozvleklý a něco se v něm začne dít až v druhé polovině. Mít to hodinu a půl nanejvýš, vynikne to mnohem líp, ale takhle to má řadu nedostatků. Nedostatků, kvůli kterým vyšší hodnocení jak lepší dvě hvězdy fakt dát nemůžu. Tak moc zajímavé a zapamatováníhodné to zase není. Btw, ta přirovnání k Lost Highway nechápu, tam šlo o úplně něco jiného a navíc tady je ta dějová linka víceméně dostatečně jasná - což se u Lost Highway moc říct nedá. Lepší 2*

Korporátní sféra se podobá prostředí špionážních služeb + téma virtuální pornografie, kde mohou nastat absurdní situace skrze globální propojení sítí. Postavy se drží v určité plochosti, protože hrají hru, v níž je třeba skrývat karty. Protagonistka se pak ovšem skrze vyprávění odkrývá coby mnohem zranitelnější, než se zprvu zdá. Takový cronenberovsky tematický snímek. Dramatizace je potlačená nebo vytváří nečekaně vyhrocené scény. Divák záměrně nedostává stylistická vodítka, čili film pracuje s jistými žánrovými prvky antižánrově. Subjektivně jsou zde dvě hlavní témata – první se týká toho, že chladný manipulátor, který využívá ostatní osoby jako nástroje pro dosažení cíle, se ukáže být naopak křehkou obětí, přičemž zdánlivé oběti jsou v dané hře ještě horší (ve smyslu větší svině). Každý další krok tenhle stav prohlubuje. Druhé se týká digitální provázanosti, v níž dochází k makabrózně bizarním propojením (teenager během přípravy na hodinu biologie vymýšlí scénáře pro SM pornografické scény, v nichž figurují skuteční lidé, všechno přitom vypadá jako virtuální hra).

"Neviděls nic. Nikdo nic neviděl. Nikdy. Dívají se, ale nic nepochopí." Já jsem se tedy díval a taky jsem to tak úplně nepochopil, ale to bude nejspíš tím, že jsem si k tomu naivně nezapnul převaděč spojitosti. Patrně proto jsem byl v ději trošku ztracený, ale kdybych tvrdil, že jsem se chvílemi nebavil, tak by byla asi stejná pravda, jakože jsem nikdy nevypustil cosi mazlavého při sledování porna.

Nieje to vôbec zlý New French Extremity, ale bol by lepší, keby nebolo medzi parádnymi, kontroverznými a depresívnymi scénkamy toľko zbytočnej a naťahovanej vaty. Téma a nosný stĺp snímky, hentai porno, a celý ten začarovaný marketing okolo toho, bolo neskutočne zaujímavé sledovať. Ešte som v kinematografii nenatrafil na takúto tému. No škoda, že tých bizarných prestrihov bolo pomenej a zvrátenosť ľudskej duše nebola zachytená tak, ako som čakal. Išlo tu skôr o ľudskú chamtivosť, s ktorej sa už na konci vykľula úplná telenovela, zbytočne.