Delikventi (1957)

Hodne som si v poslednej dobe obľúbil televízny kanál MGM. Mám rád staré filmy, ktorým venujú hlavný priestor. Videl som tam veľa zaujímavých, klasických snímkov, ale aj množstvo zabudnutých titulov, na ktoré by som inak len veľmi ťažko natrafil. Dramatický snímok "Delikventi" (The Delinquents) z roku 1957, ktorý je režisérskym debutom Roberta Altmana, som si pozrel práve na MGM. Je to americký výchovný film z päťdesiatych rokov minulého storočia, o tom aké je nebezpečné, keď sa mládeži nevenuje patričná pozornosť. Z pohľadu dnešnej doby toto prvoplánové výchovné poslanie filmu vyznieva dosť naivne a tak trocha smiešne. **

Moralizovanie rozprávača je zbytočné a hlúpe, degraduje to celý snímok.

Citát z filmu: "Tento příběh pojednává o násilí a nemorálnosti mladistvých, o dětech na pomezí pubertálního věku a dospělosti, které se snaží být za každou cenu pochopení. Mnohý z nich v rychlém přechodu do materiálního světa zapomněl na duchovní hodnoty, jež jsou morální páteří velkého národa - slušnost, úcta, spravedlnost. Možná proto tyto velké hodnoty nepředal svým vlastním dětem a nenaučil je zodpovědnosti k bohu a společnosti. Odpověď na to je v příběhu delikventů, kteří násilím hledají místo ve společnosti. Náš film míří do uspěchaného světa a chce být připomínkou těm, kteří by jim měli být příkladem. ... Zodpovědní jsme my všichni a máme zodpovědnost za to, co se děje kolem nás. Násilí a nemorálnost je potřebné izolovat a vykořenit. Běžní lidé budou muset proti delikvenci bojovat jako proti rakovině, cévním chorobám a dalším vážným nemocem, protože delikvence je nemoc a my máme k dispozici léky - trpělivost, soucit, porozumění a úctu k rodičům a starším osobám. Svoji roli hrají i místní mládežnické a církevní organizace, které musí více sledovat problémy mládeže, aby se vyvarovaly podobným smutným příběhům jako je ten, který jste viděli. I vy se snažte léčit tuto nemoc dřív, než postihne vaše děti a zachvátí společnost." ___ Řečeno v USA v roce 1957. Čistá didaktika určená pro dospělé. Tzv. delikvence je důsledek ztráty autorit podmíněný změnami ve společnosti a ve způsobu života. Ani dnes se však lidé nevraždí na potkání, takže nějaké mechanismy sebekontroly násilí v lidech stále fungují. Naštěstí. ___ Film má spíše historickou hodnotu než uměleckou. Porovnání je vždy přínosné a inspirativní a dobové filmy je jedná z možnosti, jak nahlédnout do minulých časů.(27.04.2012)

Moralizujúci úvod i záver, počas ktorých rozprávač varuje pred delikvenciou mladistvých a ponúka riešenia ako z Lexikónu spoločenského správania: trpezlivosť, úctu a sociálne, či náboženské spolky. Stred tvorí príbeh mládenca, ktorý sa zhodou okolností obtrie o partu výrastkov. Tí mu neskôr temer znásilnia dievča a jeho samotného dovedú k situáciám na hrane so zákonom. Podľa mňa je však všetko otázka odhadu a prvého dojmu, v čom sa šesťnásročná dievčina prejaví oveľa rozumnejšie a uvážlivejšie, než jej o tri roky starší frajer. Altmanova prvotina s odstupom času ukazuje, že grázlovstvo 50. rokov a dneška sa takmer nezmenilo. S tým rozdielom, že dnes by si podľa mňa trúflo menej "uvoľnených mladých" usporiadať bujarú hudobno- alkoholickú párty vniknutím do úplne cudzieho domu a pozvať si tam dvadsať ďalších kamošov. Jednak by boli dokakaní samotní vlamači (ktorý by sa zmohli dnes tak maximálne na tiché sliedenie a kradnutie) a úplne vysraní by boli tí ostatní zabávajúci, keby vedeli, že zabávať sa má vo vilke dobytej vlamačstvom. 70%.(27.04.2012)

Film má víc historický význam než umělecký, který je otupen karatelským komentářem.(50%)(18.11.2024)