Další dolar mezi zuby (1967)

Najslabší diel trilógie s malým komickým Anthonym. Hlavný - bezmenný - hrdina si neustále koleduje o problémy, takmer vždy mu zoberú zbraň, preto sa nemôžme čudovať, že to zo začiatku pekne a viackrát schytáva - je nutné podotknúť, že zaslúžene. Akcie v pravom slova zmysle sa našťastie divák dočká - v závere, kde sa aj so samozvaným prorokom za sprievodu delobuchov rozohrá fajn prestrelka. Najlepšia scéna - pri jedení za stolom.

Tento díl mi přes docela plný děj (což mám v 90% případů u filmů rád) přišel trochu paradoxně nejnudnější a špatně se mi na něj dívá. Obsahuje několik vtipných nápadů, které se bohužel dopředu dají hravě očekávat. Musíme se opravdu dívat na cizince jak 3 minuty kope hrob, když je pointa vtipu vyzrazena hned na začátku kopání? Prostředí ve kterém se odehrává se mi moc nelíbilo, takové příliš studiově sterilní nebo nedobře využito. O nějakých zapamatovatelných scénách, ve kterých byl první díl docela nabitý, nemůže být ani řeč nebo jsou tak hloupé, že z toho bolí hlava. Viz pro ty co viděli, vrhání mačetou na cizince, kterého drží kámoš vrhajícího, střílení na minci ve vzduchu kdy cizinec směle prohlásí, že někdo ji dokáže prostřelit i přesněji! To už je trochu moc "over the top" pitomé i na nevážně beroucí se western. Přesto se film drží díky dobrým menší momentkám ještě v průměru ("poetická" večeře se smíškem Baldarsarem nebo směšně blbý konec.) Hlavní hudební motiv je ze série asi nejlepší, i když já mám raději elektrickou kytaru z prvního dílu a pragmaticky drsnýho ironicky hláškujícího Antonyho namísto šaška Antonyho z tohohle dílu.

Tak tohle, vyrovnáno podtrženo, se mi zatím líbilo nejvíc, co jsem měla tu čest od Tonyho vidět, po čertech zábavný kousek. Ghigliu vystřídal Cipriani, jenž do hudby vydal ze sebe opravdu vše (včetně nejpozoruhodnější změti všech možných žánrů), a v celkovém dojmu je to úžasný soundtrack, k takovému střelenému kousku pak naprosto pasující. Tony je abnormálně vyklidněný vágus, opatřen extrémně suchým humorem, nezapomenutelnými bonmoty a tento nenápadný osamělý cizinec mezi sakra nebezpečnými chlápky v boji o spoustu zlata (velmi efektně zamaskované) a svou existenci (scéna „Zabijte ho potichu," mě málem zabila). Nic tu není úplně normální, vyhnané do extrémních nápadů a v kontextu vyvolávající salvy smíchu i v sakra drsných chvílích (i když co je tu vlastně míněno vážně?). Tony už zcela upustil od modelu z jedničky a je opět cizinec, ale kapku jiného zaměření, vždy připraven se spustit do neprobádaných hlubin, nechat se protáhnout za jedoucím vozem, ze zajímavé skrýše někoho vesele oddělat, ukrást všechno sám, převléci se za poštovního inspektora a k tomu se samo sebou tvářit jako poctivý muž Divokého Západu. To všechno může znít spíš jako model zákeřnosti Arizony Colta a Tonyho humor vzbuzovat obavy - zcela zbytečně a neoprávněně. Jeden z nejzábavnějších kousků, co znám a odjezd s ohňostrojem je topka. Jo, PS: jestli tohle „eklekticky" využívá Leoneho, tak sním vlastní sombrero. Ač má každý zábavná díla a každé má něco do sebe, mají docela jiný smysl pro humor a odlišnější asi nic ani být nemůže.

Dvojka Strangera je o čosi zábavnejšia ako prvá časť, najmä vďaka tomu, že Tony pridal postave na cynicko-humornom nadhľade. Finále so štvorhlavňovou brokovnicou by som chcel vidieť v Peckinpahovom podaní. 7/10

Tento western by byl skoro na jasný odpad, protože je nudný, nevýrazný po šech stránkách, kromě hudby! A právě kvůli hudbě dávám dva body, protože je to podle mě jeden z nejlepších westernových soundtracků.