Divoká banda (1969)

Musím se přiznat, že oSamu Peckinpahovijsem se dozvěděl teprve nedávno, po dočtení Krvavého poledníku. V doslovu se objevila zmínka o možných inspiračních zdrojíchCormaca McCarthyhoa právě tam Peckinpahovo jméno padlo. O něco později na mě vyskočilo video, kdeQuentin Tarantinochválí The Wild Bunch a teď jsem se k tomu konečně dostal. Dlouho jsem si myslel, že Red Dead Redemption by si zasloužilo filmovou adaptaci, ale to jsem nevěděl, že už částečně existuje. The Wild Bunch působí jako předchůdce (jméno jedné z postav, „Dutch“, taky není náhoda). Místo idealizovaného pistolníka představující zákon tu sledujeme bandu desperátů. Western má blíž k chaosu a brutalitě něž romantické atmosféře divokého západu. Já jen doufám, že The Wild Bunch není osamoceným případem a najdu víc podobných westernů. A zpětně už nejde u Tarantinových přestřelek přehlédnout inspiraci z Peckinpahovi práce.

To chlapské přátelství! Moje i Peckinpahovo téma věčné, a pro mě navěky nejlepší ne-western. Při prvním shlédnutí kdysi v kině v mládí jsem těžce zklamaný byl, asi jako každý, koho Brice s Mitičem odkojil. Dneska už mám šediny nejen na skráni a nic mi užít si Divokou bandu nebrání. Když Borgine ve smrti volá, volá velkého Pikea na konci, cítím v těle nejednu mocnou emoci. O vizuální podobě, zvuku, střihu, jemné práci režijní už toho bylo napsáno dost. Jedním slovem: radost.

Parádní westernová zábava, klasika žánru. Banda lupičů, vedená Pikem (William Holden), hned na začátku filmu vykrádá banku. Je to ale past, železniční společnost už má dost jejich řádění, a tak si najala skupinku lovců odměn, aby je dopadly. Lapkové přijdou o spoustu mužů, tak prchají do Mexika. Zde jim místní bojůvka, vedená “generálem” Mapachem (Emilio Fernández), nabídne peníze za přepadení vlaku a uloupení zbraní. Je toho mnohem více, co se stane a Divoká bandaSama Peckinpahaje naprosto geniální film i dnes. Úžasný audiovizuální zážitek, opravdový. Peckinpah si vyhrál, moc mě baví, jak buduje atmosféru, jak buduje napětí, jak přesvědčivě vystihuje krutost a surovost doby. Všechny postavy jsou skvěle napsané a baví mě, chápu je. Jasně, je to zase maličko dlouhé, ale rozhodně ne natahované, vše dává smysl a já se náramně bavil. 90%

Tak já vím, žeSam Peckinpah točilsamé pecky, byť se hodně často motal kolem mnou neoblíbeného žánru westernu, no nějak se pár let nazpátek stalo, že mi ta slavnáDivoká bandamoc nesedla a prodíral jsem se ní dost nezaujatě. Nebyl jsem úplně připraven na to, že dostanu dvou a půl hodinový film, v němž se to hemží špinavými bandity bez jediné kladnější postavy a samotný příběh tu hraje skoro vedlejší roli na úkor důrazu pro celkový styl a často se loudá s dlouhým plácaním se postav mimo akci a prostorem pro četná místní podání mexických písní. Dnes jsem si už ten styl dost vychutnal, stejně jako samotné dobrodružné putování ústřední prohnilé bandy, uvítal jsem vložený humor např. v historkách s krátkými flashbacky nebo u ikonického popíjení kořalky... a dostal jsem se do té atmosféry natolik, že mi nevadily ani mnohé komornější zastávky s výrazným povolováním zpočátku svižně nasazeného akčního spádu. Ben Johnson a zvláště William Holden zde vypilovali osobité charisma svými ikonickými výrazy v obličeji takřka k dokonalosti a hodně mě bavil i daleko živočíšnější Warren Oates, kterému bych klidně uvěřil i mexický původ, kdybych tohoto herce již dávno neznal z jiných filmů. Dřív jsem měl problém s Peckinpahovým pojetím akčním scén ve jménu zpomalených záběrů a rychlých střihů mezi několika záběry v jedné chvíli současně – teď jsem zjistil, že jsem si již na tuhle zvláštní režisérovu specialitu celkem přivykl a vnímám zručně provedenou novátorskou nápaditost. Tuším, že ve své době musely ty dlouhé brutální přestřelky svou epičností brát divákům dech, ale strhnout svou svižností dokážou i dnes. Přesto, ač jeDivoká bandanejvíc proslavená dlouhými přestřelkami v úvodě a závěru, mým osobním zážitkovým vrcholem zde zůstává nadále velká vlaková akce kdesi v polovině filmu.[80%]

Ja nemôžem inak. Ja viem, že som svojou láskou k westernom otravný, ale jednoducho si nemôžem pomôcť, ja ich proste žeriem. ADivoká bandaodSama Peckinpahaje povinná jazda nielen pre takého fanúšika ako som ja, ale aj pre tých, čo milujú kinematografiu in general, pretože je to klenot filmovej produkcie. Sam Peckinpah je síce kontroverzný (alkohol mu na popularite nepridal) ale neskutočne precízny režisér, ktorý akčný a násilný žáner doviedol do dokonalosti - a to film ako taký násilie vôbec neobhajuje, čo je ešte väčšie majstrovstvo, než sa na prvý pohľad zdá. Chýbajú mi tie časy, keď westerny boli zárukou kvality - dnes, nebyťTaylora SheridanaaKevina Costnera, by tento žáner úplne zanikol. Tento kúsok si zaslúži pečiatku kvality a označenie kultového snímku. 100% aj s puškou od Pikea Bishopa.