Chungking Express (1994)

Chungking Express jsem viděl už podruhé, ale tentokrát dokonce v kině a mám z něj v podstatě stejný pocit jako minule. Rewatch v kině z něj ale udělal i tak mnohem takový osobnější zážitek než minule. Film je rozdělený na dvě volně propojené povídky o policistech, kteří se vyrovnávají s rozchodem. Děj je vlastně jednoduchý, ale o příběh tu nikdy nešlo tolik jako o tu náladu. V kině víc vynikne ta roztěkaná kamera, zpomalené záběry i chaotický ruch nočního Hongkongu. Obraz je plný barev, pohybů a detailů, které doma snadno utečou. Největší síla filmu je atmosféra, ta samota uprostřed davu, náhodná setkání, která mohou změnit život. Hudba, hlavně opakující se „California Dreamin" na velkém plátně působí ještě hypnotičtěji a víc se ti dostane pod kůži, když ti tam hraje nahlas. Pořád si ale myslím, že film není definitivně pro každého. Je hodně specifický a nedává klasické odpovědi a místy může působit repetitivně, ale to je jedna z point. Druhý příběh mi funguje a sedí víc než první, protože má silnější emoční linku a přirozenější vývoj vztahu. První mi příjde slabší, ale postavy jsou v podstatě velmi zajímavé. V kině je to zážitek spíš pocitový než dějový a to se mi naprosto líbí.

„Sìhū suǒyǒu dōngxī dū yǒu dào qí rì.”[=Zdá sa, že všetko má stanovenú lehotu spotreby.]•Nielen iba hongkongská, a k tomu vskutku teda i podľa môjho vecného názoru: akýmsi experimentálnym spôsobom prevedená romanca - s naprosto parádnou, audiovizuálnou stránkou v štýleart deco- azda vrátane aj dynamickej, strihovej skladby+opakujúcich sa niektorých, hudobných motívov, a to ďalej ani nehovoriac o priam autentickej kompozície obrazu s ručne kladeným dôrazom, kedy som mal nenormálny pocit v takom zmysle, že sa v tejto konkrétnej chvíli, normálne nachádzam v samotnom „bode epicentra”, a to práve spoločne i so zaujímavými postavami; skrátka, tento čínsky režisér menomKar-wai Wong, sa okrem už medzitým spomínaných vlastností v rámci tohto diela, rovnako taktiež neuveriteľne vyžíval aj v postupnom zobrazovaní „product placementu”, ktorého bolo v danom prípade, veru naozaj veľmi požehnane → no zase úplne paradoxne, mi akosi ani príliš neprekážal, ako by sa v ostatných prípadoch mohlo i kľudne zdať.•Mimochodom, rozčlenený príbeh, zobrazoval dvoch policajtov s číslami223&663, ktorí riešili vzťahy s opačným pohlavím, pričom sa nikdy vôbec ani nijako nestretli, čiže tým pádom je toto podnetné dielo - rozdelené na dva samostatné celky, ktoré sa napokon kvalitne spojili do jedného celku; osobne mi predsa asi o čosi viacej sadol prvý z nich, no ani ten nasledujúci, v podstate v ničom extra nezaostával za tým prvým; vlastne záleží len na uhle pohľadu.

Filmy s rozsiahlejším romantickým komponentom mi v poslednej dobe prinášajú zážitky pod hladinou mojich očakávaní a toto nebude výnimka. Pre prehľadné hodnotenie by som film rozdelil zhruba na polovicu. V tej prvej ma v skratke skoro nič neočarilo. Občas sa tu vyskytol nejaký zaujímavý filozofický štek s presahom, no postavy s ich výstrednosťami mi nijak zvlášť nesadli. V tej druhej sa z vlažnej výstrednosti prvej časti stáva zaujímavá výstrednosť, ktorá vo mne vzbudila záujem o osudy aktérov. Po niekoľkých svižných a originálnych scénach ktoré zachránili hodnotenie sa ale tempo ustáli, pričom v rozuzlení absentovala nejaká dostatočná zapamätania hodná razancia. To ma napokon privádza len k priemernému hodnoteniu, ktoré v neposlednom rade podčiarkuje aj trestuhodná neprepojenosť týchto dvoch zmienených častí filmu.

Chungking Express pro mě nachystal opravdu málo. Shrnul bych to dvěma pěknými scénami a náznakem zajímavé postavy, která ale nemá šanci film zachránit, protože ji pořád podkopává nohy scénář, kamera nebo vlastně padá sama. Začnu asiobsahem, který mi, jak jsem se dozvěděl z recenzí, nebyl nesympatický jako jedinému. Film stojí na čtyřech do určité míry propojených postavách pojící se ve dva větší děje. Oba příběhy ukazují šílenou stranu lásky, protože ji snímek vykresluje jako nedostupnou, přestože tam je nějaká forma happy endingu (za mě konec jemně kýčovitý). Tenhle námět by mohl fungovat, ale hraje si s příliš myšlenkami, a tak nakonec nezvládá vykreslit žádnou, ani tu primární. Usilovně jí v tom napomáhají všechny postavy. Žádná totiž nemá pevnou motivaci, a tak působí nerealisticky. Jedinou výjimkou je Faye, u které ta spontánnost sedí. Na druhou stranu se ani jí nepodařilo si mě získat. Což nás dostává k poslednímu bodu obsahu - scénář. Moc dialogů tenhle film neobsahuje, ale když už spolu dva mluví, nepůsobí to autenticky. Tady jsem ale schopný kritiky ubrat, protože to může být vlivem překladu. Jenže na stejné brdo hraje i většina monologů, které se příliš snaží působit obrazností, a ta opravdu moc hluboká není (hlavně když jsou vám postavy jedno). Věta: "Nevím jestli jsem v apartmánu zapomněl vypnout vodu, nebo taky začal plakat," nebo "Běhám abych vypotil vodu, kterou pak nemusím vyplakávat," fakt nesahá ani po kolena pravým básníkům, a tak ani nechci slyšet, že někdo přirovnává tyhle věty k Máchovým veršům. Navíc i ty samotné scény nejsou nic unikátního a k tomu na sebe často nenavazují (střelba - další vztah). To už se konečně trošku dostáváme kformě(achjo, to bude zas metrová recenze). Za tuhle část díla je většinou Chungking Express uznáván a i já mu musím přiznat pěkné chvíle (třeba koťátka pijící u mrtvoly). Jenže to je všechno, chvíle. Většinu času sleduji sice experimentaci s kamerou, ale nezáživnou a někdy i přímo otravnou (viz obrázky v honičkách). Hudby taky mohlo být víc a mohla být rozmanitější. Nějakou poetičnost sice s touhou po Kalifornii a California Dreaming překousnu, ale zas se nemusela stát hlavním motivem. Končím hereckými výkony. Kromě Faye Wong nepřesvědčivé. Abych si zachoval aspoň minimum objektivity, bylo by fér přiznat, že tohle byl můj první zážitek s hongkongskou novou vlnou. Možná prostě jen nejsem ideální konzument. Každopádně ze západu jsem zvyklý na jinou kvalitu.

Hypnotické obrazy, zpomalené záběry, neostré barvy –Chungking Expresspůsobí snově a nerealisticky. Naprosto chápu proč je tenhle film považovanej za masterpiece, ale zároveň může být pro obyčejného diváka trochu moc. Druhý příběh a hlavně jeho implementace mě naprosto uchvátila. Faye Wong a její tanečky a „cuteness“ jsou obrazy, který z hlavy jentak nedostanu.Wong Kar-Waije umělec, a jako k umění musíte k jeho filmům přistupovat. Každýmu kdo to myslí s filmy vážně doporučuju to alespoň zkusit. To jestli se vám to bude líbit už zaléží pouze na tom zdali máte vkus nebo ste lobotomové a jděte si raději pustit nový Fast & Furious.80 %