Captain Clegg (1962)

Filmy z této doby mají nezaměnitelnou a neopakovatelnou atmosféru, pocházejí totiž ještě z časů, kdy muže hráli skuteční chlapi a ne přešlechtěné bárbíny, které jen tupě poskakují před zeleným plátnem, takže jejich výkony byly uvěřitelnější, tím pádem bylo i publikum spokojenější. Jinak chápu, že v 60. letech vypadal horor jinak, než třeba dnes a dokážu si představit, že bych se v té době u některých scén asi jako kluk bál, nicméně jde podle mě v první řadě o dobrodružný film, a to dost dobrý film.

Parádní produkce od Hammeru, i když tentokrát nejde o horor per se. Peter Graham Scott si ale pěkně hraje s hororovými motivy a přestože rozjíždí v podstatě dobrodružnou komedii na téma "Deset způsobů, jak vyjebat s královským námořnictvem", nechybí zde prázdné hroby, strašidelné močály nebo oživlí strašáci. Hinds si se scénářem vyhrál takovým způsobem, že naprosto netušíte, co vás čeká v dalším záběru, a je to hrozná bžunda. Peter Cushing hraje morálně nejednoznačnou postavu, jež se mezi kázáním v kostele a pašováním alkoholu zvládá houpat na lustru či složit dvakrát tak velkého mulata, a zcela podle očekávání na sebe strhává pozornost, kdykoliv je v záběru. Sekunduje mu ale řada dalších skvělých herců, z nichž nejzapamatováníhodnější je vykulený hrobník Michael Ripper. Bavil jsem se jako málokdy.

Hammer.Snad první film této společnosti, s kterým jsme se o dost minuli. Je to škoda, protože jako dobrodružný snímek s prvky mysteriózna je to kvalitně odvedená řemeslná práce, žánrový standard, jaký kladiváři uměli perfektně - ale nic víc film prostě nemá. Ačkoli se odehrává na anglických blatech, úplně tomu chybí atmosféra; scenáristické a režijní vedení navíc zavinilo, že banda pašeráků, kterou jsem měl chuť po celou dobu sledování filmu rozvěsit v oprátkách na nejbližší stromy (komplet - včetně vrcholně nesympatického Reeda, jehož milostná romance byla ve filmu naprosto zbytečná, byla tam jen proto, aby tam nějaká byla), byla líčena tak nějak sympaticky, přestože to byla banda gaunerů, kteří neváhají vraždit své odpůrce a jde o obyčejné zločince. Ale ne, scénář se ještě pokouší o jakýsi sociální apel v závěru. Z toho mi bylo na blití. Když už jsme u scenáristy, ten se opravdu moc nevytáhl - celou dobu tam jen oddíl vojáků pochoduje sem a tam, autorova bezradnost z těch scén jen čišela. O pointě, která je evidentní tak od 20. minuty, ani nemluvím. Výborný námět, který mimochodem není ani trochu originální (pašeráci maskující se za strašidla patří ke klasickým britským legendám, jak byste věděly, děti, kdybyste víc četly, neuškodí to), je tak zabit neumětelstvím a pokusy o něco, co do dobrodružného, neřku-li hororového žánru nepatří ani náhodou. Z šedého průměru tak - nepřekvapivě - vyčnívá jen geniální Cushing, který všechny přehrává ne o level, o dva, ale hraje si vlastní ligu, zatímco ostatní dělají jen křoví. Mám-li film shrnout, použiju tři slova: velmi promarněná šance. Což mě jako fanouška Hammeru nesmírně mrzí.

Není náhoda, že byl Peter Cushing jedním z dvorních herců studia a jedním z nejlepších britských herců své doby. I zde to dokazuje. Stejně tak i Oliver Reed, který má prostě obličej na to, aby hrál rozporuplné postavy, což tedy v tomhle případě zas tak moc neplatí, ale stejně. Snímek je herecky skvěle obsazený a jen to přispívá celkovému dobrému dojmu, který ze snímku budete mít. Není to velká děsivá podívaná, ale je to dobré řemeslo se zajímavými postavami a ne až tak jednoznačným příběhem.

Nádherné překvapení... I když Captain Clegg není typickým hororem, na jaký jsem od Hammeru zvyklý, podařilo se mu zachovat typickou Hammerovskou atmosféru, které si na jejich kouscích obzvláště cením... A když k tomu přidám skvělého Cushinga a Reeda (ti dva ani nedokážou být špatní, snad ve svých nejhorších chvílích jen nadprůměrní), tak i přes jednoduchý a lehce odhadnutelný příběh, jde o parádní (hlavně tedy dobrodružný) kus, který musí každého fanouška Hammeru vysloveně nadchnout... A ostatní taky...