Čaj s citronem (1971)

Ano, barvím si vlasy, tupíruju si obočí a lakuju si nehty načerveno. U nohou samozřejmě. A každou neděli si dávám do uší rebarborové listí. Spokojená?Brilantně natočená záležitost, která vzdáleně připomíná některou z nesmrtelných her Oscara Wildea, přestože výchozí situace je vlastně mnohem banálnější a (také) výmluvnější – manželský trojúhelník. Alena Vránová jako chápající manželka, která ani v nejmenším nežárlí, s milenkou jedná s blahosklonnou přezíravostí té, která si to může dovolit a důsledně připomíná všechno to, co je pro jejího manžela důležité. Iva Janžurová, zahanbená jejím rutinovaným výslechem, cedí "zdvořilé" odpovědi skrz zaťaté zuby, ale spodní tón řeči ji neustále usvědčuje z potlačované agrese a popuzenosti z toho, že se věci vymykají její kontrole. Zmítána emocemi, vypadává ze své role jako gramofonová jehla z drážky desky, včas si to uvědomí, zase se zkusí vrátit do té "společenské" verze sebe sama a vymýšlí si stále absurdněji znějící vysvětlení pro to, co se děje a za jakých okolností je to přijatelné. Václav Voska, předstírající distinguovaného muže v nejlepších letech, který má takřka romantické povolání, když sám sebe prohlašuje za básníka s ohromnou inspirací, to naopak hraje na obě strany. Chvíli naslouchá manželce, jindy zase milence, pokaždé tak, aby neztratil ani jednu z nich. A pod tou předstíranou nonšalancí a nedbalostí přitom prosvítají sympaticky lidské vlastnosti. Vynikající zábava v anglickém stylu. Až se to zase bude vysílat, nesmíte to propásnout!(07.12.2017)