Bojovnice (2011)

Mno jo, kedysi tie nacky kvakali nemecky /80 - 90 rokov dozadu/, dnes jestvuje isty stat ktory ma fasisticku vladu na cele - napoveda je ze to uz nekvaka nemecky ale rusky. Mno jo, na povrchu moze byt aj celofan s nadhernou maslou, podstata je ta ista, enem obaly sa menia. To jak studujete historiu tak viete jedno - behom tisicroci sa podstata nemeni, menia sa len ucastnici. Jaj  a k filmu nieco : tak dve veci, nemecka kinematografia je des, tuna je dalsi dokaz, dalej  jeden Til Schweiger narodnu kinematografiu neurobi, ze jo a po druhe  hodne slaboduche  lopaty tam hrali, : 5 %

Náhľad do bežného života náckov. Z ktorého vyplýva ,ak som to správne pochopil, že náckovia sú hovada, ale sú medzi nimi aj dobrí ľudia, ktorí u nich hľadajú únik z nefunkčného domáceho prostredia a chcú niekam patriť. Je to ale miestami dosť nelogické a vtieravé. Plné zvratov a a dejových skratiek, ktoré často nedávajú žiadny zmysel. Taká zmes tragických udalosti, ktorým chýba trochu viac spojenia.

Já tam absolutně nechápal to zvratové chovaní prakticky všech postav. Spousta blbostí, jak jí třeba ten nácek na konci našel, nebo když jeli autem z koupákem čekal jsem jak budou reagovat na "nehodu", protože jeli stejnou cestou (jiná nebyla) a ono hovno. Jako kdo tohle vymejšlí ? Mike Tyson ? Trump ? Pekarová - Adamová ?

Asi bych neměl takový problém s dějem, kdyby chování a rozhodování postav nebylo takové chaotické a neuspořádané a divákovi to bylo vysvětleno, nicméně tady je to skok, ten film by musel být tak o hodinu delší, aby člověku došlo, proč k takovým rozhodnutím postavy došli. Koncept by asi nebyl špatný, jen je to brané moc hopem. 40%

V prvé řadě je třeba ocenit Němce za to, jakým způsobem se staví ke své minulosti a jak se zpětně kriticky dívají na to, co se u nich před necelým stoletím dělo. Kriegerin v však v problematice neonacismu a extremismu nepřichází s ničím novým. Příběh je konstruován tak, aby působil co možná nejreálněji a právě tady za mě nejvíce selhává. Vývoj událostí je až bolestně předvídatelný a postavy společně s ním. Koneckonců nejzábavnější část filmu bylo hádání toho, co daná postava v příštích chvílích řekne nebo udělá. U jednociferného čísla jsem nezůstal. Nejvíce mě však mrzí upozadění Jelly Haase, které Wnendt nedal dostatek příležitostí vyniknout. Myslím, že kdyby její postava dostala v příběhu více prostoru z 2* zábavy klidně mohla být i 3*.