Bohatýr Aljoša (2004)

Milýanimákruskej výroby. Aljoša vyrástol z malého dieťaťa na mohutného chlapa. Len občas skôr koná, ako myslí. O zábavu sa postará hovoriaci kôň, ktorý dobre hláškuje. Zápletka dokáže zaujať, Aljoša putuje krajinou a chce prinavrátiť zlato do rodnej viesky. Na ceste ho sprevádza aj krásna Ljubava s babičkou. Príbeh nenudí a má viaceré vtipné momenty.

Hravý ruský animátor a režisér krátkych filmov Konstantin Bronzit zasvätil svoj prvý celovečerný film spracovaniu prostonárodnej ruskej povesti (byline) o statočnom ruskom silákovi a jeho snahe za navrátenie ukradnutého zlata tatársko-aziatskými dobyvateľmi ruských stepí, miest a hájov. Našťastie nezvolil klasickú pateticko oslavnú líniu, ale do príbehu vložil množstvo ironických žartov, jemne podrývajúcich bohatierstvo bohatierov a ukazujúcich, že ich múdrosť bola často len výsledkom náhody, či dobre mienenej rady niekoho z podarenej sprievodnej družiny.

Vítr z východu k nám zavál ukázku toho, jak krásně se dá pojmout národní klasika a převyprávět způsobem přijatelným dnešnímu divákovi. Vtipné momenty, začínající už krádeží zlata, přes přechod přes strž a držení se za ruce, až po rozpad zlaté koule na prvočinitele, jsou rovnoměrně v celém ději a odstupňované pro různé kategorie diváků. Kůň Julius je sice inspirovaný Oslíkem, ale ten zas má své předobrazy v Koníčku hrbáčkovi či mluvícím koni od Bajaji. Takže co? Takže nic.

Domácí filmy u ruského, již úspěšně popkornizovaného, publika příliš netáhnou, a proto se tamní soudruzi filmaři rozhodli klesnout na úroveň svých diváků. Ne, nebojte se, není to takové hrůza, ale na druhou stranu chválit není moc co. Z ruských bylin o bohatýrech je možno při dnešních technických možnostech vytvořit velkolepý film, který bude mít i myšlenku.Tohle je, nezlobte se na mě, parodie na tyto příběhy. Příběh o Aljošovi si klidně přečtu - pokud tedy vůbec nějaký existuje a nevznikl pouze v hlavách scénáristů. Navíc to celé působí neoriginálně, vypadá to jakási míchanice Shreka a Asterixe a Obelixe. Už jen ten okopírovaný osel, zde v podobě debilního kecajícího koně, je políčkem do obličeje diváka, který netrpí sklerózou. Co se animace týče, ta silně připomíná staré animáky s Asterixem a Obelixem. Nemůžu sice říct, že bych to chtěl vypnout v půlce nebo, že bych se u toho uzíval, ne, problém je totiž v nečem jiném - tenhle snímek nemá duši. Ke vší úctě ke Shrekovi a Asterixovi, animované zpracování ruských pověstí by mělo být na mnohem vyšší úrovni, takhle to vypadá, že z nich mají Rusové jen srandu.//Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií vol. 2// 65%

Perfektná ruská animovaná komédia s typickou ruskou atmosférou, výborným scenárom a hláškami, ktoré doplňujú jednoduchý rozprávkový dej o mladom bohatierovi, ktorý sa snaží získať naspäť zlato ukradnuté Tatármi z jeho dediny... Animácia je jednoduchá, lepšiu ani netreba, keďže film je založený na perfektných hláškach a parodických scénkach (vedie danie zlata do úschovy kniežaťu Kyjevskému). Nenásilná zábava pre mladších aj starších.