Blueberry (2004)

Oceňuju námět. Výsledek nestál za moc, ačkoli paradoxně, i digitalizace DMT vize z roku 2004 se mi líbila. Jinak zejména scénář i kamera naprosto příšerná a ultra béčková, špatně vystavěné scény, stupidní infantilní vyprávění a přiblbé dialogy, no, prostě hezká myšlenka v hrozné formě. Tentokrát ale raději nadhodnotím. Bylo to alespoň částečně zajímavé. Nicméně na psychedelickém subžánru by to chtělo zapracovat. Tady sice byla hezká grafická vizualizace, ale tím "tripovost" filmu končí. Že si hrdina v průběhu něco šlehne nedělá film "tripovým". Celý průběh byl jen lineární přednes naprosto naivního až stupidního příběhu. Vím, že si tvůrci strašně přáli navodit dojem, že "možná jsme v halucinaci, možná ne" - což je součást té hezké myšlenky - ale trapně, a samoúčelně, děj se prostě odehrál ve fyzické realitě od bodu A, kdy zastřelil děvku, kterou strašlivácky miloval po hodině, co se znali - do bodu B, kdy o tom měl o x let později trip - a šmitec.  Jestli si někteří diváci byli schopni do toho něco vefabulovat, tak dobře pro ně, i když třeba pro mě to působí fakt vtipně, příjde mi to asi jako otázka pochopení/nepochopení dílu seriálu Columbo :-) Takže to, co mi na filmu přišlo nejvíc trippy ze všeho, bylo to, kde se vzali předlouhé pačesy hlavního hrdiny, když trávil čas u indiánů. Z cca dvou centimetrů na cca 50 cm délky se dostanete za čtyři roky, protože vlasy rostou rychlostí 1 cm za měsíc. Hrdina musel být tedy s Indiány už 4 roky, když mu starý šaman řekl "kytky tě naučej" nebo něco v tom smyslu. To mi zní asi tak jako první fráze, kterou ti indián řekne na potkání, tak nevím, možná se spolu před tím nebavili a jen čekali, až bude mít dost dlouhé vlasy na to, aby byl schopen vstřebat indiánskou moudrost. Nebo mají pro cizince připravené paruky.

Mám ráda atypické westerny a tohle je jeden z nich. Potěcha pro oko, ne už tak pro duši, zvyklou na recyklování hollywoodských scénáristických stereotypů, tudíž si pod westernem představí primitivní schéma ve stylu "trochu dobré trávy, Vinnetou". Milovníci barvotiskových kýčů a předem odhadnutelného děje si tedy na své asi nepřijdou, zato huliči, experimentátoři s psychotropními labůžkami a nebo i ti, kteří mají sklony k drog-prostému fantazírováni nebudou zklamáni slušnou dávkou naturálních scének, které samy o sobě dokáží namíchat slušný obluzovák. O tomto filmu si nelze nic myslet, ani nesnese jakékoliv intelektuální rozbory. Buď na něm ujedete, nebo se unudíte.

Blueberry je podařený western. Nejedná se o žádnou klasiku jako byly westerny s Waynem, spíše má dost společného s Dead Manem a kupodivu i Apokalypsou, protože buď jak buď těch společných prvků je tam opravdu mnoho. Ať už je to sama pouť tam k mlžným horám či posléze ještě kostrbatější cesta hrdiny do svého duševního nitra... Ačkoliv je to western s modernějším pojetím, ve vizuálu sází na klasiku a už hodně dlouho jsem v novém filmu neviděl tak pěkně udělané zaprášené městečko s honáky, obchodníky, paničkami se slunečníky, šerifem a vůbec vším tím osazenstvem, která tehdy první města na západě měla. V hlavních rolích opravdu září Cassel, který svůj francouzský přízvuk krásně skryl do své filmové postavy, která pochází z Louisiany a kterého bych si před tímto filmem asi do westernu neuměl zařadit :-). Parádní byl i Madsen, tohle jsou prostě filmy přímo pro něj. Madsen je borec, protože ho můžete najít opravdu všude. Od nejhrůznějších béček po parádní záležitosti tuto nevyjímaje. A že mu padouši jdou k tělu už víme nejen z Tarantinových filmů. Řada lidí tu haní příběh, ale ten je vyprávěn dobře a jasně jako cesta za pomstou. Kamera je u filmu úžasná a velmi originální. A jelikož film je doslova prošpikován halucinacemi hlavního hrdiny, dostáváme se k tomu co tu řada lidí vytýká. Posledních 30 minut filmu je totiž totální úlet. Pozorný divák a obzvláště ten, který bude od první minuty filmu naladěn na tu zvláštní frekvenci samozřejmě najde rozuzlení a pochopí. Film tedy není bez závěru. Jelikož se to vše děje v jiném stavu mysli, chápu, že z toho byl leckdo vyděšen. Já sám neříkám ne, ale bohužel film dojíždí alespoň z dnešního pohledu na tehdejší možnosti digitálních animací, které dnes už - bohužel - působí velmi archaicky ba až rušivě. Až jsem si vzpomněl jak jsem si tehdá pouštěl písničky v MP3 na PC v tehdy nepřekonatelném winampu a zapínal si při nich všelijaké ty visualizace evokující mlhoviny, průlety tunely atd... Něco podobného máme v Blueberry, akorát jsou k tomu přidáni hadi, krokodýli, stonožky, červi a další všelijaké havěť... A nejen, že to bylo cítit zvětralinou, ale navíc to bylo dlouhé... před třinácti lety byl z toho všeho halucinogenního hemžení divák v kině asi paf, dnes už to po 5 minutách spíše nudí. Co nezestárlo je tak paradoxně příběh a hrané pasáže v nádherných lokacích. Komixs jsem nečetl ani neviděl, ale myslím, že to celé velmi povedlo. Tohle není klasická kombojka ve stylu poklad na Stříbrném jezeře (nic proti), kde jsou hodní a zlí a střílí po sobě kapslíkovakama... Tenhle western je jinej. Jinej a dobrej. Uvažoval jsem o 4 hvězdách, ale ten digi závěr si to u mně mírně pohaněl... I tak dávám za 3 poctivé kalíšky s indiánským utrejchem. * * *

Měl jsem v paměti uloženo jako vizuálně zajímavý western a teď zjišťuji, že Blueberry je spíš pseudointelektuální žánrová splácanina. Pokus o natočení psycho-spirituálního westernu se vůbec nepovedl, nudí a místy vypadá dokonce parodicky. Navíc v mnoha momentech jsem se nedokázal zbavit dojmu, že prostě kopíruje Jarmushova Mrtvého muže. Pár záběrů je sice dobrých, ale to nějak nestačí...

Nevěděl jsem, že to jde, ale tohle je přesný návod na to, jak jde podělat westernovku. A to se mi do tohohle momentu nepodařilo spatřit. Nevadí mi tu ani tak ty halucinace, ale příběh je kvůli nim kolikrát zbytečně nelogický a celé se to na tom bortí. Kdyby vymyslely nějaký způsob lepší kombinace příběhu s vizuálně chytlavými halucinacemi, mohla to být pecka.