Coco Chanel & Igor Stravinsky (2009)

Vy nemáta ráda barvy, slečno Chanel? Mám, pokud jsou černé... Slečno, vy zpíváte? Ano, jako havran.O slečne Coco si musím poopraviť mienku, lebo ak mala čo i len polovicu charizmy zobrazenej v tomto filme, jednalo by sa o najväčšiu ženskú osobnosť 20. storočia. Čo sa týka Stravinského, to je bez debaty totálna srdcovka. A v podaní Madsa Mikkelsena ešte viac. Hneď začiatok je ako hrom, premiéraSvätenia jaribola absolútne prevratná udalosť v dejinách hudby a môcť tak cestovať v čase a kúpiť si lístky na ten večer, to by stálo aj za tie pľuvance a bitku...

Kvalitne natočená historická dráma zachytávajúca milostnú eskapádu svetoznámych osobností. Historické okolnosti ohľadne baletu Svätenie jari dobre doplňuje filmNižinskij. Perfektná produkcia, skvelé herecké výkony hlavnej dvojice Mads Mikkelsen, Anna Mouglalis povyšuje pomerne jednoduchý príbeh nevery a vášne na vizuálne a emocionálne silné dielo.

Skvělé. Napínavé, strhující drama o vztazích. Ponuré, tmavé... rozhodně neservírované "black and white".  A dokonalá Anna Mouglalis, která dokázala jen pohledem, či úklonem hlavy nebo pouhým pohybem rtů, vyjádřit vše podstatné. Do jaké míry je děj jen románovou fikcí či reálným příběhem setkání obou osobností lze (alespoň částečně) najít ve Wiki.

Celková stylizace (nejen ta vizuální) pro mě není úplně nejkomfortnější. Ve výsledku je snad až přespříliš (nervy) drásající ... na můj vkus ... stejně jako úvodní balet. Nicméně ... ze strany Coco Chanel to nemusel být jen pouhý rozmar, když utrousila pár drobků ze svého bohatého stolu jeho rodině, jen aby ho získala. Dost možná jí opravdu učarovala jeho hudba, nicméně on sám z toho dobrodružství nevyšel beze ztrát. Vlastně by se dalo říct, že v klasickém milostném trojúhelníku byl tím nejslabším článkem ... mezi dvěma ženami jeho života, z nichž ta první - zákonitá manželka - prokázala neobyčejně silný charakter ... 3,5*

Film se skládá ze dvou nesourodých částí - úvodní rekonstrukce skandální premiéry Stravinského Svěcení jara v roce 1913 a následného popisu milostného vzplanutí mezi Stravinským a Chanel, k němuž došlo o sedm let později. Nemohu přijít na to, proč vůbec tvůrci filmu tyto dvě, tak kontrastní epizody spojovali dohromady, zřejmě jen proto, aby film mohl končit obnovenou (a úspěšnou) premiérou baletu, o níž se Chanel měla zasadit. Asi není tolik podstatné, že se ve skutečnosti vše odehrálo trochu jinak (premiéra nebyla propadákem a koncertní verze Svěcení měla už v roce 1914 obrovský úspěch). Spíš si kladu otázku, proč se film o celkem banálním vztahovém trojúhelníku oblékl do dvou výjimečných postav 1. poloviny 20. století. Z jejich génia totiž do scénáře proniklo velmi málo a výsledek, byť scénograficky a hudebně načančaný, se nebezpečně přibližuje voyeurismu společenských týdeníků. Nemluvě o tom, co to udělali ze Stravinského, který byl podle svědectví jiskrný, pohotový a velmi zábavný člověk...