Bezstarostná dívka (2019)

„Jedna drží ptáka, druhá vařečku, když tě mamon láká, zařaď zpátečku!“ Prosluněná boat-movie, bohužel zoufale plytká. Francouzská Riviéra nádherná, prázdninové Cannes tajnosnubné, moře azurově modré, jachta luxusní a scénář... hodit rybám. Zaplaťpánbůh, že nejsem milionář. Aspoň mi do postele nepoleze žádná botoxová silikonová krasavice s půlmetrovýma řasama a tzv. kočičíma očima, vytvarovanýma udělátky napínajícími kůži na spáncích. Bárbínovská fuchtle Sofie má inteligenci alžírské blondýny, ovšem ego až na vrchol stěžně a jasný slepičí plán. Klofnout kořena a zbytek života se válet na jachtě, popíjet drinky, opalovat si prdel a objednávat další plastiky pysků. Horních i dolních. Zakřiknutá sestřenice Naïma si do holčičího deníčku zapisuje ideální postup klofnutí. Nalodění, nasávání, trsání, svlíkání a listování celou Kámasútrou. A hned škvírou ve dveřích šmíruje Sofii s Andresem, jestli některé polohy nevynechávají. Nevynechali. Ráno milionář vstal, slastně se protáhl, zacouval přes celou kajutu (asi couvá pro snubní prstýnek, miláček) a pak s rozběhem Sofii tak kopnul do prdele, že vyletěla z lodi jak čert z elektriky, bez klobouku, bosa. Naïma si tedy poznámku v notýsku „naučit se šukat“ přepsala na „naučit se vařit“ a zamířila k plotně v mámině restauraci. Svému čtyřicetiletému kořenovi oznámila, že zůstanou u platonického vztahu, jachta nejachta. Philip si očividně oddechl a na rozloučenou dal šeredce radu zdarma. Že peníze nejsou důležité a člověka jen zotročují, že milionáři jsou vlastně děsně nešťastní a proto ať ona zůstane celý život chudá, čili šťastná.

Podle zdejších hodnocení bych to očekával mnohem horší. Já jsem s tím docela i spokojen. Krásné Cannes, fajn hudba, hezké barvy, postavy, které musíte nemít rádi a postavy, kterým můžete přát. Sex, chlast, sluníčko, jachta, prsa. Vlastně na odlehčení v pohodě. Pravda, po 20 minutách jsem to chtě vypnout, jak mě Tahia Dehar štvala, ale jsem rád, že jsem to neudělal. Naopak takový Benoit Magimel mě vyloženě bavil. Nicméně jednou určitě stačilo.

Přiznám se, že netuším, kde autoři nacházeli ta nezapomenutelná setkání. Jestli to měli být ti chlápci na lodi, kterým šlo od počátku o jednu jasnou věc, což Sofii moc nevadilo, protože se rozhodla, že tohle bude její život. Asi to je novodobá součást života mladých žen s krásným tělem. Najít si někoho prachatého, za koho zaplatí tělem. Hlavně, že někdo zacáluje drahou kabelku a hodinky. Trochu v protikladu šlo nepochopení mladší sestřenky, která zprvu odmítala postupovat stejně, ale nakonec se jí to zalíbilo. Otázkou tak pouze zůstává, jak by se Sofii dvořili muži dál a co v pokročilém věku. Možná by její osud a celý příběh zůstal věrohodnější a přijatelnější, kdybychom ji mohli sledovat i dál, během let a v jiném prostředí.

Tohle byl úplně zbytečný film. Jedna botoxová pizda, která byla tak krásná, že se na ni nedalo koukat, a jedna taková uťáplá mírně přičmoudlá, ne zrovna anorektická šestnáctka Naïma ( typicky francouzské jméno!!), se plahočí od ničeho k ničemu, jednou na jachtě, jednou na jakési diskotéce, nemá to hlavu ani patu. Jo, zapomněl jsem na přítele Naïmy, kterej byl už na první pohled jasně čtyřprocentní.

Francúzsky letný snímok, ktorý oplýval jednoduchým a ničím neurážajúcim scenárom a ktorý postupom času strácal dejovo aj dialógovo dych. Čím ďalej, tým viac som sa nudil a ten záver tiež mohli tvorcovia trošku viac domyslieť. Takto sa z toho vykľul len veľmi priemerný žánrový prd, na ktorý sa vďaka Zahii Dehar dobre pozeralo. Nič svetoborné ale nečakajte. 50 %