Až já budu královna (1984)

Tuhle pohádku POPRVÉ vidim až ve čtyřiceti letech. Takže 1) se mi zamlouvá královský pár, kdy se znovu sešli Maruška (nejkouzelnější princezna ever) a rybář. 2) nemám ráda Žílu 3) miluju pana Peška 4) Toník Navrátil byl ve své době takový princovský evergreen (většinou v tandemu s Magdalenou Bičíkovou). Příběh je takový jednoduchý. Jedna * za Peška a druhá * za Dvorskou a Ráže ❤️

Ještě že je to tak krátké. Naprosto tuctová a nezajímavá nanynka z pekárny, nerozhodný a namyšlený princ, který není rád, když se umaže, královna, jejímž negativem má být to, že neumí upéct koláč, král, který si tu bžundu užívá po svém, a pak jedna trhlá víla a bláznivý čaroděj, kteří zpunktují věci, aby se děly podle nich. A v tom mi přijde pohádka divná a málo výchovná. Ok, princátko bylo třeba napravit, aby nemělo nos moc vysoko, ale jinak to celé skřípe, lidé jsou nuceni dělat něco, co nechtějí a možná je proti jejich povaze, takže fakt netuším, jestli princ s pekařkou budou šťastni jen proto, že holka občas upeče koláč - jako pro vztah by to asi nemělo být až tak podstatné, a přitom se holka jinak jeví jako pěkná nána, které kdyby víla nepomohla, tak je nánou pořád. Jenže tu nikdo neměl potřebu napravovat. Takže nakonec je v pohádce nejlepší, jak si s nadhledem užívá svou roli krále Vladimír Ráž.

Pepička mnoho fištrónu nepobrala, jinak by si těžko nechala od kouzelného závoje jen napéct pár dortů. Poradila bych jí, ať se poptá třeba Marfušky, co všechno si jeden může přát, když má volnou ruku:-)). Na druhou stranu, kdyby byla Pepička chytrá, princ Lucián by si ji zřejmě nevzal, páč by ho intelektově výrazně převýšila.
Jojo, Až já budu princezna není totéž jako Princové jsou na draka. Tady je totiž na draka celá pohádka.

Z pohledu logiky naprostý nesmysl o spiknutí krále, víly a čaroděje proti královně, která se jako jediná chovala rozumně. Ostatní se rozhodli, že infantilního prince ožení s jednoduchou pekařkou. O to se snaží 6 herců (královská rodina si chodí sama do pekárny, na sloužících se šetří) ve třech kulisových scénách. Z pohledu dětí pohodová pohádka o naplněné lásce a napraveném budižkničemovi, s milými herci, občas s vtipem a celkem hezkými kulisami.

Velice podprůměrná nízkorozpočtová pohádka...
V prvních chvílích zpívající Žilková, kterou přezpívává někdo jiný, ve skutečnosti otevírá pusu jinak, nebo dokonce vůbec.
Děj od prvního obrazu prokouknutelný až do konce, herecké výkony také nic moc.
Ať se budu snažit sebevíc, tohle mě prostě vůbec nebaví, s prstem v nose vymyslím 3 takové pohádky :)))