Anna, sestra Jany (1975)

Oficiální text distributora je kravina a osoba, která to psala si může doma pohladit svoje odbojářské ego proti socialistické kinematografii, ovšem nemusí své názory nikde prezentovat. Film je i přes svojí nutnou účelnost pěkný a obsazení rolí i zápletka je minimálně koukatelná. Ten princip dvojčat se mi tu opravdu líbil, holky mají skvělý vztah a některé glosy pochopíte jen když sami dvojče máte. Kouzelná Zdena Hadrbolcová i Munzar, který se tu i přes občasnou nasupenost projevil jako člověk se smyslem pro humor. Sport, byl určitě větší motivace než dává dnešním lidem internet. A jestli na hradě vlála jedna nebo druhá vlajka na to Bílej Tesák. Hezký.

Hezký film, který mne sice moc nenadchl svou love story, ale zase mi přinesl hezké vzpomínky. Také tím, že mne donutil dohledat si informace o spartakiádě právě z toho roku, kdy jsem cvičil i já. Hlavně kvůli filmové chyby, kde se děti baví o vysvědčení. Už je mají v ruce a pak jedou na Strahov. Což je blbost, protože spartakiáda proběhla koncem června. Až pak jsem si uvědomil, že v tom roce měli někteří vysvědčení dříve, tedy ti, kteří do Prahy jeli. Takže se filmová chyba nekonala. Pěkné holčiny, nesympatický Dlouhý, takže takový střední průměr.
** A PŮL

Mne sa to celkom páčilo. Neviem, ako to hodnotili ľudia v čase vzniku filmu, ale dnes sa na spartakiádu môžete pokojne pozrieť s úsmevom, už je to za nami. Príbeh milý, na dnešné pomery až naivne nevinný. Scenár prostý, ako základoškolský sloh a aj tej ideológie tam bolo, chvalabohu, poskromne. Vrámci československej tvorby pre deti, mi to príde nadpriemerné.

Nikdy v životě jsem neviděla větší vymývač mozků než spartakiádu...Díky bohu takhle slaboduchý film zachránil perfektní herec tehdy ještě štěně Vladimír Dlouhý. Co jsem ovšem brala jako naprostou ptákovinu byl orchestr, který hrál při odjezdu cvičenců do Prahy...Navíc jak je možné, že se Anna v Praze neztratila a spolehlivě našla cestu nejen do školy kde přespávali nebo co ale i k Ondrovi...divné...ale nic co by mě uráželo.

Spartakiáda zde slouží v podstatě jen jako určení doby, ve které se ten celkem obyčejný příběh odehrává a vlastně slouží jako výchozí bod pro vystevení příběhu. Nápad, který měly holky je naprostá klasika, která je hojně využívaná a zneužívaná. U nás ve třídě to bylo to samé. Kluci taky procházeli takovou zkouškou. Odhalila je češtinářka. Ta si všimla, že děvčata mají drobnou a téměř neslyšitelnou odchylku v hlase, takže je parádně nachytala při zkoušení. Oficiální text distributora mi příjde jako škodolibý výsměch době. Každá doba měla holt své. Aby se taky jednou někdo neposmíval tomu, v čem teď žijeme. Mě nezajímá, kdo si co odškrtnul nebo kdo získal jakoukoliv medaily za to či ono.