Andělé slunce (2006)

Implentace příběhu obsahově vytvořila důkladnou leč působivou formu zpracování s věrohodností jednotlivých postav.
x
"Tento film byl natočen podle informací zveřejněných v tisku a řadou nevládních organizací."
x
"Vyšetřování zvláštního výboru pro lidská práva zveřejněné v lednu 2005, odhalilo komerční pohlavní zneuživání dětí a mladistvých v 937 brazilských okrescích."
x
"Odhaduje se, že v Brazílii je pohlavně zneužíváno 100 dětí a mladistvých."
x
"Problém s děckou prostitucí bují v Jižní Americe dodnes."

Bez ohledu na film, me vzdy dokaze vytocit, jak nekdo, kdo neni schopen uzivit jedno dite, jich ma rovnou nejmene pet. Pak to dopada jako nekde na trhu... Znepokojujici namet, ale ja myslim, ze kazdy, kdo ma oci otevrene si o takove Brazilii nedela zadne iluze. Ja myslim, ze to bylo natoceno jeste setrne pro oko divakovo. I kdyz mi to vse prislo strasne zjednodusene, bavilo me to od zacatku do konce.

Jistě, všechny komentáře jsou subjektivní. U hodnocení tohoto filmu si jsem subjektivity vědoma více než obvykle. Ten film ve mě totiž vyvolal velmi nepříjemné emoce odporu, děsu, že by se to stalo mě, a to nemám dceru, bezmoci. Nad tím vším se dostavuje smutek a zoufání nad zkažeností lidského rodu. Přemýšlím nad tím filmem a mými pocity další dny a dostavuje se zlost k tvůrcům, což by jistě mohl být způsob, jak se s emocemi, které se mi s filmem spojují, vyrovnat, a ptám se, co tím chtěli říci? Patrně chtěli upozornit na problém. To se jim povedlo. Obchod s bílým masem je obecně známým výrazem, no většinou si zatím nepředstavujeme nic konkrétního a tento film nám to představuje tak, až se nás to až hmatatelně dotýká. Pomůže nám to uvědomit si závažnost problému a procítit bezpečně skrze film na vlastní kůži osud dívek (je to úsloví, ve skutečnosti zatím není osud, ale lidi), upozorní nás na fakt, že obchod s bílým masem je realitou, ale... a zde je pro mě zakopaný pes, ten film nedává naději. Obchod s bílým masem tu je, ale je tak prolezlý strukturami společnosti a nepostižitelný, devastace lidské bytosti zdá se tak nezvratná, že stejně není východiska... Tak k čemu mi je takové uvědomění??? I když celý ten můj výlev zde může být veden mou přecitlivělostí, jedno bylo zřejmé již při sledování, ten film nenatočila žena - ta by ho natočila s daleko větší citlivostí a jemností, a to je největší problém filmu. Abych to vysvětlila konkrétně, muži se zde k těm dívkam nechovají jako k ničemu víc než ke kusu masa, ale tvůrci dělají to samé a ukazují nám dívky ne jako lidské bytosti, ale zase jen jako kus masa. Ale ony jsou, i když zneužité, znásilněné, zlomené či otupělé a cynické, stále lidskými bytostmi, jen tvůrci si nedali tu práci nám je takové ukázat!!! A krásně poetický název zdá se být jen marketingový tah, neb o duchovní rozměr se film nesnaží ani vteřinu.

Bezprostředně po projekci si jen tak pro sebe říkám, co bych mohl udělat pro zlepšení života těch holek? Na letenku do Brazílie momentálně asi nemám, můžu tak leda dát Andělům Slunce o hvězdu navíc, i když objektivně jako film sami o sobě byli jen dalším z mnoha štípnutí do toho stejného bolavého místa. Třeba se ale díky mojí bonusové hvězdě najde někdo, kdo se na to taky podívá a napadne ho něco lepšího... (Challenge Tour 2015, film č.7)

V tomto snímku sa nedá práve hovoriť o nejakých hereckých výkonoch a žiaľ ani príliš o atmosfére, čo je veľká škoda. Moje hodnotenie sa tak odvíja od hlavnej myšlienky a od toho čo sa vlastne film snaží divákovi priblížiť. Je smutné, že ešte aj v 21. storočí sa dejú takéto veci tým najbezbrannejším a že ani ich vlastná rodina nie je schopná tieto deti ochrániť, žiaľ práve naopak.