Afgánský zlom (1990)

Jako zobrazení války se spoustou situací, kdy se ubližuje nevinným (omylem nebo úmyslně), a taky hloupou armádou, nudou, šikanou, nepochopením kulturních rozdílů... atd. to docela funguje. I pohled konkrétně na sovětské angažmá v Afghanistánu to funguje. Jako ucelený film s příběhem, který se dá sledovat, moc ne. Člověk se toho o hlavních hrdinech dozví příliš málo na to, aby se s nimi nějak sžil. V podstatě všichni jsou nesympatičtí. Vojáci, zdravotní sestry, bojující i nebojující místní. Poslední věc je, že hlavní hrdina nevypadá jako Rus. Jo, já samozřejmě vím, že to není Rus. Ale tady mi to prostě vadilo.

Filmu velice ubližuje přemrštěná stopáž, scény s osobními vztahy jednotlivých postav jsou navíc hodně špatné, takže klidně mohly zmizet. Ve filmu je použito velmi málo hudby, ale pokud již zazní, vždy je to u skvělé scény. Pro mne nejlepší zůstane odlet letadla s rakvemi, i když závěrečné bombardování bylo také velice silné. Zřejmě nejzajímavější myšlenkou filmu je prohlášení velitele, že politici rozpoutají válku a vojáci do ní chodí umírat.

Na tenhle film jsem kouknul poté, co jsem si v komentářích k 9. rotě přečetl, že tohle je ještě lepší. A hořké zklamání. Tohle je nehorázná slátanina. 90% všeho, co se zde děje, nedává vůbec žádný smysl, s ničím nesouvisí. V podstatě se jedná o nesourodou směsici plytkého žvanění sem tam proloženého dost slabou akcí. Tak nějak mi připadá, že sovětský režisér dostal zadání natočit něco o Afghánistánu, ale neudělat ze soudruhů velký blbce. Dostal k ruce v té době v postkomunistických zemích docela populárního ( ale jinak naprosto podprůměrného ) Michaela Placida, jehož tvář bez výrazu mne srala už v Chobotnici. V průběhu celého filmu si není možné vytvořit vztah s ani jednou postavou a závěrečná likvidace vsi už nechává naprosto chladným. Nuda k uzoufání, navíc pekelně dlouhá.

V historii kinematografie se málokdy divák setká s tím, že by se prostřednictvím filmu stát tak otevřeně přiznal ke svým chybám a poukázal na tragičnost jakékoliv války... Jedinou možnou chybou je jakási roztahanost filmu, i když přiznávám, že bez této "roztahanosti" by se divák těžko dostal "pod kůži" hlavních představitelů...

Ten film má příšernou technickou kvalitu, přitom musel stát hroznej balík. O co horší byl materiál, na který to točili, o to lepší práci tady odvedli pyrotechnici a výprava. Letku - kolika?- 10 bojových vrtulníků ve filmu jen tak neuvidíte. Michel Placido mi na tu roli přišel už dost znavenej, jinak to ale bylo zajímavý... Všechna ta marnost... Amíci ve Vietnamu, Sověti v Afghánistánu...najdi 10 rozdílů. Jinak tady zazněla zajímavá věta okupaci Československa v srpnu 1968: vojensky to bylo perfektně zvládnuté, ale politicky to bylo neobhajitelné. V tomhle bijáku se hrálo na pravdu nebývale hodně, Rusům se to asi moc nelíbilo. Ale já Rus nejsem, takže u mě převážila objektivní pozitiva.