Abel (1986)

Nizozemsko leží o něco níž, než skandinávské krajiny, ale koukám, že ani Holanďanům nebude vůbec cizí onen „seversky“ drsný absurdní humor.Abelje nekonvenční komedie jednoho velmi svérázného režiséra, scenáristy a herce v jedné osobě a pro mě osobně film, u kterého jsem spočátku v každé druhé scéně zažíval menší šok, až jsem se začal o to více najednou skvěle bavit. Takže: vezměte spolu s Alexem van Warmerdamem nůžky nebo otevírák, otevřte v sobě všechny své uzavřené konzervy a odhoďte z ní veškeré konvence a duchovní zábrany... a buďto se pak začnete velmi brzy také bavit, nebo to vytočeni velmi brzy vypnete. Jedno je téměř jisté: na tohle absurdní drama jedné rodiny jen tak nelze zapomenout. Abel, z větší části i nevlastní vinnou, byl slušné číslo, přesně takový výtečník, jakého byste rozhodně nechtěli dostat na starost ve škole či jiné práci, mě ale osobně nejvíc bavil tatínek v podání Henriho Garcina. Bizardním způsobem vyhrocené vztahy čtyř lidí spějí i přes několik hlušších míst k výbornému tragikomickému závěru...[75%]

Dvaatřicetiletý Abel tráví veškerý čas doma. Tam se také odehrává seznamování s děvčaty (scény s tančením nebo se slanečky jsou z celého filmu asi nejlepší), tam má čas stříhat po mouchách a potají tam s matkou propašují i televisi. Ale po roztržce s otcem, jíž ani milující matka nedokáže zabránit, se Abel ocitne na ulici a netrvá dlouho a potká stejnou pracovniciNaakte meisjes, za kterou chodí jeho otec... a nakonec se u ní doma sejde celá famílie. Rozjezd dobrý, konec už taky vykazuje do jisté míry vzestupnou tendenci (děsivá scéna s točícími se popelníky), ale střední část filmu je pohříchu úmorně nudná.

Když jdete na film od Warmerdama, tak musíte vědět, do čeho jdete. Nebudou v tom normální lidé, nebude to jednoduchý příběh a nic do sebe nebude pořádně zapadat. A musíte vědět, že když se naskytne možnost naservírovat divákům nějakou bizarní absurditu, tak se jí režisér chytne, i kdyby ho to mělo stát koherenci dějové linie ... protože on to tak prostě dělá. Pozdější Warmerdamovy filmy (třeba Seveřané) jsou vyzrálejší a lepší, ale už tahle sranda má svoje kouzlo - nejenom ve vynikající scéně s domluveným rande.

zde

Barvitá bizarní komedie plná absurdit. (max.70%)