2307: Winter's Dream (2016)

Docela namachrované céčko, aj keď dosť vychcene. Prehnané ambície a pózy. Ale zábavné. A vlastne má celkom štýl. Chýbajú mu charizmatickí herci, chýba mu tempo. Ale tak je to céčko, že. 2,5*

To jsem se zase pobavil po dlouhé době u filmu.

Ideově taková vykrádačka myšlenky z Blade Runnera, podaná poněkud zmateně a v závěru tak neskutečně pateticky, až jsem se musel ujistit, že nekoukám na korejský film. Jinak ta jednotka drsných vojáků měla jen drsné kec, ale bojovat moc neuměla, v jednom šiku tedy určitě ne, nalítla každé pasti a každé návnadě, a ta holka, co tam předčítala Mein Kampf, to mi taky přišlo trochu mimo mísu. Přece mohla citovat Umění války, to není tak zbytečně kontroverzní. Jinak je to o dlouhém chození po ledu, ve sněhu, pak někam dojdou, noidi někoho z nich sejmou, a jde se dál. Akce je málo a je natočená zběsilou kamerou, takže je prd vidět. Líbila se mi akorát ta Indiánka, co v minus šedesát chodí ve stanu jen v kalhotkách a obličejem připomíná dřívější český teen idol Jarku Schallerovou.(03.06.2023)

Pro levná sci-fi mám určitou slabost, tudíž jsem byl spokojen. Občas se sice objeví nelogičnosti, kdy např.  kvůli silným mrazům mají vojáci na těle speciální gel, co vydrží čtyři dny a pak začne odcházet, ale jak vidno, v závěru už potřeba nebyl. Vadila mi občasná šílená ručka připomínající dřevní časy FF, naštěstí šlo o krátké záběry, a pak moralizování o lidstvu, i když připomínat důsledky možného jaderného konfliktu není od věci zejména dnes. Ta nacičubka  byla ovšem na zabití... Jinak celkový vizuál solidní, z hlediska gore došlo nejen na střeva ven, ale i na srdce a hlavně, film utekl velmi rychle. Snad jen - komando moc vycvičeně nevypadalo, anžto bylo schopné vlézt do kdejaké pasti. A řítit se na protivníka s hurónským řevem? Za vikingů možná, ale v roce 2307? 3,5*(27.05.2023)

Zjevení ze samotnýho scifibéčkovýho nebe. Postmoderní postapokalyptickej Blade Runner ze zamrzlý Arizóny roku 2307, kde komando specnazů honí v 'mrtvý zóně' uprchlý humanoidy, proti kterým byli Hauerovi replikanti z roku 2019 (ehm) přítulní domácí mazlíci. Krásná zimní pustina s polární září, hezká hudba, epika, akce, slušná výprava, zábavná lobotomizovanost, prostě ryze béčková záležitost, dokonalej výplach mozku a přesně můj šálek večerníčku. Několik krásně brakovejch postav - třeba karikatura slavný Vasquezový v podání peroxidový nazistky. Nebo monstrumentální mutant "dogface"... kterýmu vrazí do palice sekyru jeden negroidní gangstapoliš a přitom parafrázuje slavnej citát "I love the taste of blood in the morning!" Nebo přítulná a pěkná Indiánka, nebo roztomilá robomanželka, nebo vůdce noidů ochutnávající lidské srdce... A ten masakrózně halucinační závěr s bojůvkou čistokrevnejch Apačů s pérama ve vlasech, aj-vaj! Zprvu jsem se sice chvílema trápil u anglickejch titlů, ale stálo to za to. Kdyby v hlavní roli neoxidoval šerednej Indián z Bollywoodu (kterej si to pro sebe mimochodem napsal), nebo kdyby se aspoň z krvežíznivejch humanoidů nakonec nevyklubali citliví humanisti, dal bych s potěšením klidně pátou.(24.06.2018)