Vraždy v Midsomeru (1997)

I když občas nechápu proč pořád dokola opakují všechny tyhle seriály, přece jen se na to rád podívám protože to je jeden z mála krimiseriálů které mám rád. Jen mě trošku mrzí že jak Troy tak později Jones neprošli žádným vývojem a vlastně celý seriál jsou jen jako 5  kolo u vozu. Mnozí tu poukazují na to že v Midsommeru už nemůže nikdo žít, jenže stačí gugl a zjistíte že Midsommer je velký jak půlka naší republiky.

Pro mě nostalgická a uklidňující detektivka, koukala jsem na to od útlého věku u babičky. Ach ten Midsomer… město kde kvetou růže, na silnicích nejsou kolony a s počtem případů musí mít každý obyvatel někoho mrtvého v příbuzenstvu. Seriál je chvílema až absurdní, ale každý díl je jako čaj o páté s vraždou navíc, prostě atmosféra tady hraje housle a já miluju ten suchej britskej humor.

Tento seriál miluji. Inspektor Barnaby je skvělej, ale chudáci ty jeho seržanti dává jim docela kapky ( v dobrém slova smyslu) samotné vraždy a vyšetřování jsou na úrovni. Seriál je veden i k tomu, že je tam i legrace. Divák se i pobaví. Jen se divím, že v tomto kraji jsou ještě nějací lidé, když si uvědomím co tam už bylo mrtvých. Jinak tento anglický styl venkova se mi moc líbí. Hezky se na to kouká

Pro mě velmi oblíbená a nostalgická televizní záležitost, nejraději mám pochopitelně ty nejstarší série a epizody, ve kterých hrajeDaniel Casey. Ty rovněž považuji za nejkvalitnější. Epizody, ve kterých coby parťák působíJason Hughes, jsou rovněž kvalitní a zábavné, ale není to už ono. S odchodem hlavní “hvězdy”Johna Nettlesepro mě seriál skončil a nehodlám ve sledování pokračovat.

Kolemdokola opakovaná šablona: Barnabymu před očima vraždí další a další postavy. Redundantní Troy se chová jako debil. Barnaby na poslední chvíli zabrání poslední vraždě, přičemž vrahounovi udělá psycho přednášku o tom, proč to dělá, kdo s kým je příbuzný, a komu co nemůže z minulosti odpustit. Odporná čarodějnice Barnabyová jede svůj part podle návodů z časopisu Žena a život, čímž mi nápadně připomíná krávy z jedné zdejší maloměstské party, které si vždycky našly nějakého nového cool koníčka, načež jim padly za oběť všecky flaštičky a šutry, i kdejaký kousek bílého hadru v okolí (protože zrovna drátkovaly nebo malovaly na hedvábí), oblažovaly okolí sborovým secvičováním nějaké vánoční kokotiny, případně si představovaly, že hrají divadlo.