Strážce duší (2005)

Baví mě zdejší bláboly o lacinosti, předvídatelnosti i třeba žárlivé výlevy na stranu Vaculíka (taky k němu mám vzhledem dost daleko, ale necítím potřebu si na vyjadřování o něm léčit svoje komplexy méněcennosti) nebo rádobyvtipné poznámky na adresu Zuzky Norissové. V seriálu se objevila řada dobrých herců, někteří vzali i epizodní role, což už dneska nebývá zvykem. Ten seriál (tedy první řada) je dvacet let starý, takhle je třeba se na něj podívat. Mezi námi, ona Akta X, která tady někdo zmiňuje jsou dějově ještě slabší, pravda s produkcí mnohonásobnou. Seriál točili v Ostravě a na rozdíl o v zásadě nezfilmovatelném vodáckém seriálu podle Šmída je tohle mnohem povedenější. Dali si v rámci svých nevelkých možností záležet a některé díly se celkem povedly. Zásadní ale je, že podstatně slabší je druhá, už jen čtyřdílná řada, ukončená ale docela zajímavým dílem Propast věků s cestováním časem a hlavně onou geniální mystifikací s příchodem Karla Hynka Máchy do Prahy roku 2006. Mystifikací, které spousta lidí uvěřila a spousta si na ní dokazuje naopak svoji genialitu, že jí neuvěřila, ačkoliv S. Motl její původ i původkyni jednoznačně vysvětlil. A když po laskavým dohledem Davida Suchařípy oby seriáloví záhadologové na konci mizí v bráně času, řekl jsem si, že tenhle díl už byl stejně zybtečný, jako ty tři předchozí. Ale příjemně zábavné a rozhodně si to nezaslouží ty posměšky a rádobyironické poznámky, mnohem horší sračky chrlí všechny naše televize (na čele s ČT) prakticky nepřetržitým proudem.

Vaculík i Norisová se snaží, ale Kleinova režie to dost sráží a to tajemno působí místy až směšně. Pro skutečné znalce tajemna a záhad to bude spíš zklamání, uspokojí to snad jen primitivní amatérské ezoteriky nebo lidi, kterým nejde o fakta, ale o nesmyslné "strážce duší". Připadá mi, že pan Vašíček se tady snažil prezentovat sám sebe jako neodolatelného svůdce v osobě spisovatele - záhadologa Armína, ale jsou to asi pouze jeho vlhké sny a ty jeho výmysly jsou prostě směšné.

I já jsem četl několik knížek pana Vašíčka, ale i tak ho považuji za velice šikovného manipulátora s dostupnými historickými fakty. Proto mě televizní seriál natočený podle jeho  námětů zase tolik neupoutal. Nelze upřít jednotlivým epizodám poutavost, také hlavně velice dobré herecké obsazení a výbornou atmosféru jednotlivých příběhů. Přesto u mě zůstává Arnošt Vašíček takovým českým polovičním Dänikenem.

Pokus o česká Akta X? No, pokud by se to tak halasně v našich periodikách tehdá neproklamovalo (což považuji za chybu), bylo by to lepší. Osobně toto považuji za příjemnou záležitost, kde ústřední dvojice je mi opravdu sympatická (a to nepatřím k fanouškům zpěvanek typu Norisová, ne nemá fakt nic společného s Chuckem...škoda:( a tak vůbec.;-) Zázrak se nekoná, ale průser, též ne.

Po letech jsem si dal retrospektivu a moc se toho nezměnilo. Vaculík je stále sympaťák, Norisová věčně dřevo, díly, režírované staršími režiséry jsou neuvěřitelně neatmosférické, pokud jde o jejich výrazně mladší kolegy, tam je to podstatně lepší, v jednom případě jsem dokonce váhal nad čtyřmi hvězdičkami (Jandourkova Brána andělů). Vyprávění, vycházející z Vašíčkova scénáře, nemá tempo a často se opakují scény, které jsou pouze výplní. Navíc většina dílů používá podobnou metodu - hlavní hrdinové na něco natrefí, pouze paběrkují, kolem nich se prohánějí mysteriózní dějiny a oni sami to mohou jen z povzdáli sledovat. Čestnou výjimkou je poslední díl, kdy skončí opravdu netradičně a v tomto je seriál nečekaně odvážný. Většinou jsou ale zápletky hodně směšné (emzáci v Jeseníkách). Pochválil bych skvěle padnoucí hudbu Zbyňka Matějů, zato bez elektronického maglajzu Petra Maláska bych se obešel.