Rodáci (1988)

Seriál popisuje 40. léta, kdy byla válka, která poté nějak skončila a po čase začala další. Rozhodně se nejedná o komunistickou agitku typu Okres na severu. Je zde popsáno dění ve válce, kde bojovali všichni. Po válce to tu nebylo jednoduchý a směr, kterým republika půjde, byl už dán. V tomto mi přijde, že je seriál na svou dobu celkem dobře natočený. Jasně, že komunisti jsou v něm ti lepší, ale toto si dneska už umíme vysvětlit a podle toho to brát.(22.05.2011)

Prokomunistická orientace je sice patrná, ale ten seriál není jen o komunismu. Partnerský vztah, proměna učitele z příznivce Sokola v přesvědčeného vedoucího Kuratoria, ale i některé odlehčenéhlášky, to stojí za pozornost. Navíc herci dokázali být ve svých rolích přesvědčiví. Dobový vtip reagoval na neúspěch českoslovesnkých hokejistů, že by měli do týmu zapsat Vitáska, s holí se uměl pěkně otáčet:-)___________ 12.7.2011 - po zhlédnutí repete cca 60% první série (13 dílů): prokomunistické hrdinství je sice patrné, ale rozhodně ne jednoznačné. Filmaři posháněli věrohodnou dobovou výpravu, zachycení jihomoravské vesnické bodrosti je Matějkova specialita (Náš dědek Josef), filmaři ukazují skutečnou poválečnou vesnici - nerozhodnou, v domácnostech kříže na stěnách, při oslavě 1. máje se jeden strojí do moravského kroje, další do sokolského a mladí mají modré košile. Vitásek si udržuje celkem zdravý rozum - neodsuzuje jako některé pokrokové soudružky básně jako buržoazní přežitek:-) Milostný propletenec působí vtipně - jen ve 13. dílu s eobjeví všechny osudové lásky Petra Vitáska, ovšem všechny působí unyle. I když Eva Horká tu unylost zahrála přesvědčivě:-)(30.03.2011)

V chvílích, kdy se Rodáci odehrávají za války, poměrně snesitelné: plejáda předních herců, akční scény, stydlivá erotika. Po konci války se však seriál mění v nepříjemnou agitku v jejímž středu stojí postava naprosto nesympatického Vitáska: zaslepený, unáhlený a neřiditelný. Přesto musím uznat, že oproti seriálovému průměru, je toto natočeno s téměř filmovou precizností. Nejedná se o divadelní deklamace. Řada postav je poměrně zajímavá, především ty negativní a politicky ušmudlané: Voráček (Václav Postránecký), hrabě (Jiří Bartoška) či pan řídící (Alois Švehlík). Jen si říkám, zda to prorevoluční nadšení nebylo v roce 1988 přeci jen trochu moc přitažené za ušiska. Tenhle seriál, podobně jako Major Zeman, je zlý.(20.01.2011)

Jenda Šťastný v roli zarputilého bojovníka za pravdu.Kdo nestál na jeho straně toho rezolutně odmítal,měl palici tvrdou jak býk a nikdo s ním nehnul.Seriál ho ukazuje v době od jeho školních let přes partyzánskou válku proti Náckům až po boj za rudý prapor komunistů.V seriálu se oběvuje spousta známých herců a pro mnohé je to vrchol propagandy ale já komunismus nezažil tak sem rád za každý takový seriál z této doby.(21.08.2009)

Z televizní produkce totalitních let se už reprízovalo kdeco, ale dosud jsem si nevšiml, že by někdo vytáhl z archivu tenhle kousek
- dokonce ani notorická oprašovačka televizního second handu Prima ne. Snad proto, že byl zdrojem opovržení diváků i kritiky už v době reálného socialismu. Vzpomínám si, jak se režisér Adamec v televizním vystoupení rozčiloval nad špatným vkusem mas, které nejsou jeho umění schopny pochopit...Tahle nulová schopnost sebereflexe mu mimochodem zůstala. Scény byly nasnímány s neuvěřitelným diletantismem. Vzpomínám si na scénu přepadení zámku, kde sídlil německý štáb, partyzánským oddílem. Na nádvoří se už 5 minut odehrává zuřivá přestřelka, partyzáni vtrhnou do dveří a němečtí oficíři překvapeně vztávají ze židlí, cože se to vlastně děje. Další výstřely, další místnosti - a situace se opakuje. Komedie hadr...Od Adamcova veledíla se zřetelně distancoval kdekdo, aby se nezesměšnil, včetně válečných veteránů. Na seriálu je s odstupem času zajímavá jen účast tehdejší herecké špičky. Celkový dojem 5 %.(19.10.2007)