Láska nebeská (2008)

Sněhuláček. ■ Způsob, jak se hlavní postavy tohoto filmu staví k životu, považuji za obdivuhodný. Není to film, při kterém by mi tekly slzy, přesto jsou a budou mnohé scény nezapomenutelné (běh se zapnutým telefonem ... sousto, které nebylo vloženo do úst ... modlitba na vánoce). První dva díly jsem přemýšlel, jestli vysoké hodnocení na ČSFD není přehnané, ale není. Ano, dá se polemizovat. Na blond odbarvený násilnický spolužák patří na první pohled mezi exempláře, se kterými by si žádná slušná dívka neměla nic začínat a dějový zvrat, který nastane na konci druhého dílu je také diskutabilní (nikoli z pohledu logiky děje). Nicméně. Lidé nejsou černobílí. Někdo může s pečlivě vybraným partnerem zažít kolaps a jiný může na první pohled s absolutně nevhodným jedincem prožít lásku svého života. Podstatné je, jak se lidé k osudu postaví nebo chtějí postavit. Vzhledem k tomu, jaký fenomén příběh v Japonsku způsobil (povídku si na mobilní telefon stáhlo 20 miliónů lidí), je jen a jen dobře, že se hrdinové příběhu chovají tak, jak se chovají. ■ Myslím, že překlad "Nebe lásky" by víc vystihoval anglické "Sky of Love". ■ SPOILER, SPOILER, SPOILER (!) Holčička, která se na konci na okamžik objeví, by podle obsahu knihy na Wikipedii měla být dcerou Miky a Hira. KONEC SPOILERU ■ Zveřejnil jsem blog o filmu a dostal zprávu s takovouto zpětnou vazbou: "Dnes som to dopozerala. Velmi sa mi to pacilo, slangovo povedane, moj styl kvalitneho filmu. Par krat som sa sice rozrevala, ale film sa dotykal citlivych tem. Japonska ako aj korejska kultura je mi blizka, a v tomto filme ten rozdiel oproti europskej bol uzasny." Nora ■ Video: Song ze seriálu, který mohu poslouchat znova a znova a znova:http://www.youtube.com/watch?v=FyPhpGMI6z8

Něco takhle citově vyděračského jsem už dlouho neviděla. Ale když ona to Koizora naprosto upřímně přiznává. Stejně tak je hned od začátku jasné, že Miku a Hira nečeká happy end. A přesto, že tohle všechno dopředu vím a obracím oči v sloup nad sladkobolnými řečmi, tak poslední díl stejně probrečím. Osudové lásky zkrátka musí končit tragicky.

Tenhle seriál jsem měla vidět o pár let dřív, teď už mě to tolik nebralo. Ze začátku jsem měla chuť nechat to plavat, seriály o zamilovaných středoškolačkách nejsou zrovna moje hobby. Ale vypadalo to na kvalitní seriál, takže jsem u toho zůstala, i když se vlastně nic světoborného nedělo. Koizora je příjemná oddychová záležitost, i s tím slzopudným koncem.

Päť rokov zo života jedného dievčaťa v piatich častiach... Niekto by si mohol pomyslieť, že to sa jej toho teda veľa neprihodilo, no opak je pravdou... Po prvej epizóde som to skoro nechal tak, no niekde v druhej som už bol chytený... Od tretej je to už naozaj dojímavý príbeh - osobne som nevedel, že podľa skutočných udalostí i keď mi prišiel naozaj uveriteľný...

Jeden z nejlepších příběhů o lásce, jaké jsem měla příležitost v životě vidět. Možná se vám to chvílemi může zdát trochu klišovité, snad i trochu jako nějaké telenovela (jelikož jisté události se odehrávají snad až moc rychle a může to být i trochu šokující), ale pak je třeba si uvědomit, že se jedná o skutečný příběh. Protože žena jménem Mika skutečně existuje a svůj životní příběh zapsala do knihy, která se v Japonsku stala hitem. Proto byl příběh později zfilmován (2007) a následně taky převeden do tohoto seriálu (2008). U konečných dílů z toho přímo čišela nádhera a čistota, a i když seriál vůbec nedopadl typickým happy endem, jaký by člověk čekal u romatického příběhu, konec byl i tak krásný a myslím, že všechny nezatvrzelé povahy musí na konci Mice nutně přát šťastný život. Mě celý příběh dostal do takové míry, že jsem si hned koupila i knihu, a až se ještě o něco zlepším v japonštině, mám v plánu si ji přečíst. Stejně tak mám v plánu vidět někdy i film, pro srovnání. :)~(4,7★)~