Boku dake ga inai mači (2016)

Město, kde chybím, je kromě původního názvu také jméno mangy, kterou v tomto roce vydalo nakladatelství Alicanto, respektive starý dobrý Egmont, a já, hned jak budu mít finance, mangu rozhodně dokoupím, protože anime stálo opravdu za to! Satoru je úplně normální chlap, který se protlouká životem, ale sem tam někomu zachrání život, když se samovolně vrátí o několik minut do minulosti. Po vraždě své matky se ale vrátí o celých osmnáct let. Aby totiž zachránil matku, musí nejprve zachránit svoje unesené spolužáky ze základní školy. Anime má moc pěknou grafiku, líbí se mi myšlenka i průběh příběhu (přiznejme si, kdo bychom si nepřáli vrátit se do minulosti s tím, co dneska víme...), a moc se mi líbí i konec, přestože většinu anime prostě podvědomě víte, kdo je padouch, a pro hrdinu to nějakou chvíli nevypadá úplně dobře. Celkově v tom bylo hodně emocí, detektivní linie se střídala se všedními zážitky každodenního života, a to bylo prostě fajn. Už se vážně těším na předlohu!

OdERASEDjsem toho čekal hodně a bohužel se mi ta všechna očekávání nesplnila, ALE musím vinit svoje mylné dojmy. Snímek je dost fajnseinen, který se liší od ostatních svojí ingrediencí slice of life, kterou bere na jiné výšiny žánru. Samotné anime má ze začátku velké ambice, které ale bohužel nejsou ke konci splněny. Konec je fajn, ale není to prostě nic koulervoucího jako tomu už u populárních seinenů bývá. Nedozvídáme se nic o dané schopnosti "Revival" a nemusel jsem být Sherlock, abych dokázal poznat hlavního záporáka hned od druhého dílu. P.S. Nedoporučuje se na to dívat s polovičkou, která má attention span 5 tiktoků a v těch nejnapínavějších chvílích se vás zeptá, co se posledních 15 minut dělo :D.4,25/5

Hoci na papieri môže toto dvanásťdielne anime z roku 2016, ktoré v sebe kombinuje príbeh zo školského prostredia, cestovanie v čase, masové vraždy, poukázanie na domáce násilie formou detského týrania, ako aj vyzdvihnutie dôležitosti viery v druhých ľudí, pôsobiť viac než chaoticky, v praxi funguje znamenite. Divák sleduje postavu hlavného hrdinu Satorua Fujinumu, ktorý sa z roku 2006 prenesie v čase o osemnásť rokov do minulosti, keď bol žiakom základnej školy, aby zastavil masového vraha a zmenil nepriaznivú budúcnosť. Koncept cestovania v čase je vo filmových/seriálových dielach vždy veľmi atraktívnou záležitosťou, obzvlášť potom v prípadoch, keď je dobre zakomponovaný do príbehu ako celku. A počin, ktorého sa týkajú tieto riadky, je toho ukážkou. Samotný príbeh, zakladajúci si na cestovaní v čase a jednotlivých časových líniách, ktoré sa konaním postáv tvarujú a menia, je silný práve vďaka svojej schopnosti náhlej zmeny smerovania deja a viac či menej výraznejším zvratom v ňom. Nalinkovanosť a jasná príbehová predvídateľnosť toho, čo sa bude diať, v tomto prípade (najmä v úvodných epizódach) nehrozí. Dejom sa nesie atmosféra neistoty, pochybností a podozrení voči prakticky takmer každej postave, ktorá sa objaví. Hoci postupom času sa veci stávajú jasnejšími, vedúc až k samotnému vyvrcholeniu, hlavne zo začiatku je atmosféra napätia a dusna priam až citeľná. Viac než dobré a zaujímavé sú aj jednotlivé postavy, viaceré ponúkajúc rozvetvené charaktery, nazerajúc na ich minulosť, ozrejmujúc ich činy a konanie v zobrazenej prítomnosti toho-ktorého okamihu. Silu zaujať má takisto zobrazenie vzťahov medzi jednotlivými protagonistami, zo všetkých obzvlášť to medzi Satoruom a Kayou, ktorí si k sebe musia dlho hľadať cestu, a na ktorom v podstate stojí celý seriál.Boku dake ga inai machiponúka zápletku s cestovaním v čase, dramatické kriminálne prvky, ale aj humorné pasáže. Tento mix, pri ktorom platí staré známe "lepšie raz vidieť ako stokrát počuť", toho však ponúka oveľa viac. Príbeh v sebe nesie hlbší odkaz o tom, aký by mal človek byť, a ako by mal veriť v seba aj v ostatných. Obsahovo ide o dobre vyváženú porciu atraktívneho príbehu, myšlienok k zamysleniu aj dávky emócií. Všetko je to "zabalené" v obstojnej animácii a doplnené chytľavým hudobným openingom aj endingom.

Erased se mi hodně líbilo. Hlavní hrdiny jsem si oblíbil, hlavního záporáka jsem neměl rád a celé mi to tak nějak dávalo smysl a říkal jsem si, že podobně bych to udělal i já, kdybych měl tu moc. Nechápu, jak může tohle dílo někdo srovnávat s novějšími Tokyo revengers. Těm jsem dal šanci 12x (jakože jsem viděl 12 dílů) a musel jsem to dropnout, protože tak hloupé a nezajímavé charaktery jsem už dlouho neviděl.

moje první anime! vraždy, napínavé pátrání, detektivní zkoumání tragické minulosti, cestování v čase, láska - vše, co člověk od prvního anime může chtít. tedy až do bodu, když se na konci objeví bizarní nesmyslný senpai zvrat. achjo. byla jsem poučena, co člověk od anime může čekat. příště už radši čisté yaoi