Jakusoku no Neverland (2019)

Ukážkový príklad, ako dokáže štúdio odpáliť, pochovať a následne posoliť pôdu svojmu vlastnému projektu. Človeku sa až rozum zastavuje nad tým, keď rozmýšľa, aké mohli mať dôvody manažéri na takéto zverstvo, keď prvá séria bola výborná vo všetkých ohľadoch. Zaujímavý svet s netradičnými hlavnými postavami. Zanietení animátori a scenáristi, ktorí odvádzali skvelú prácu. Spokojná fanúšikovská základňa mangy a zároveň obrovské množstvo nových fanúšikov, ktorí vidia, že sa nejedná o ďalší isekai cez kopirák. Všetko zmetené zo stola rozhodnutím adaptovať 15 zväzkov v druhej sérii, pričom prvých päť sa len tak tak vošlo do dvanástich epizód prvej série. Ja vidím ten obrovský premrhaný potenciál predlohy, ako sa v stále rýchlejších časových skokoch mihá na obrazovke, až kým sa nedostaneme k poslednej epizóde. Tá je bez akéhokoľvek sarkazmu len powerpointová prezentácia zhusteného deja statických záberov. V mojom rebríčku priorít je dej a postavy na najvyššom mieste, takže prvá séria je zaslúžene za plný počet a aj napriek všetkým technickým hriechom nemôžem dať druhej sérii menej ako tri hviezdičky.23/23 70%

Předem bych rád upozornil, že tato recenze je objektivní z hlediska samostatného seriálu bez souvislostí s mangou. Neverland je spolehlivě dobře, ne pro každého, zpracované anime. Sama osobě je první série velmi originální a slušně vytvořena. Mystičnost a akce tu nikterak nepřehlušuje samotný děj a ruku v ruce ho naopak doplňuje nad míru přijatelnosti. Hlavní postavy tomu dodají jenom pozitivní hodnocení a překvapení a odhalovaní, včetně plánování tu prostě exceluje. Druhou sérií začínají pochybnosti v očích některých diváků. Osobně nevidím problém v této sérii a naopak upřednostním takovýto konec, který tomuto dílu neubere na vážnosti, ale mile a hlavně neotravně neprodlužuje zbývající potenciální pokračování. 4/5, realita 3.75/5

První série skvělá, každý díl jsem sledoval s otevřenou tlamou. Druhá série už ne tak moc záživná a spíš mi přišlo, že sleduju takovou malou slátaninu jiných anime filmů a seriálů. Tohle anime se ani tolik nedrží původní manga předlohy, což by u některých jiných seriálů bylo možná považováno za příjemnou věc, ale tomuhle anime to spíše ubližuje. Konec taky lehce odfláklý. Podle mého to šlo udělat stokrát jinak a stokrát lépe a možná by k lepšímu hodnocení stačilo, aby se scénáristé drželi původní předlohy.

(Hodnocení první série) "Další extrémně populární anime? To bude určitě nějaká prvoplánová blbost s průměrným nápadem a provedením." To jsou slova, která si možná říkáte sami pro sebe, když na tento kinematografický kousek přijde řeč nebo vám to někdo už potřetí tento týden doporučuje na základě vaší záliby v psychologických seriálech či oblíbenosti veVykoupení z věznice Shawshank(tak to bylo aspoň v mém příkladu). I přes svou počáteční nechuť si seriál nakonec pustíte a heleďme! Není to vůbec špatné! A nejen to, první díl vás naprosto pohltí a celou první sérii máte za sebou hned za jedno sezení. Čím to je? Na to není tak jednoduchá odpověď, neboť seriál má velmi mnoho skvělých aspektů, které do sebe náramně zapadají a tvoří tak jednolitý a brilantní celek. Kupříkladu OST. Není nejmenší potřeba, aby takhle krátké a nové anime mělo úžasný a orchestrální soundtrack, který má. Ne, vážně. Občas vám zůstane mysl stát, jak velkolepá hudba hraje do pozadí tak skvělému příběhu, jenž se odehrává přímo před vašima očima. Dalším aspektem je tedy pochopitelně příběh. Nedá se říct, že se jedná o Shawshank Redemption, neboť se i konceptuálně jedná o úplně jiný snímek, ale i přes to je tu zanechána původní myšlenka - útěk z vězení. Ne ale jen tak ledajakého, z farmy na děti. Aniž by vám kdokoliv cokoliv vysvětlil, po prvním díle znáte základní premisu seriálu, se kterou pokračujete dál, samozřejmě s neustále přibývajícími lehkými střepy obrovského příběhu. Rád bych ocenil, že autoři se vyhnuli vysvětlování minulosti, nebo čehokoliv spojeného s důvodem farm jako takových, ale naplno se zaměřili na plánování útěku a rozvíjení postav. Postavy jsou totiž brilantně vytvořené - u každého jednoho hlavního dítěte budete mít pocit, že znáte jeho důvody, proč utéct z farmy, ale i přes to vás kolikrát dokážou překvapit. Jediné, co se mi lehce nelíbilo, je drastický spád v posledních dvou epizodách, kde takzvaně "pullnuli Death Note", jinak řečeno "co kdybychom jim začali před ksichtem pouštět brilantní plán, která nikdo nepochopí, dokud jim ho na úplném konci nevysvětlíme". Neříkám, že se mi to nakonec nelíbilo, ale lehce mi připadalo, jako kdyby jim najednou došel čas. No nic, poslední na mém seznamu je animace. Na celém seriálu už od začátku dokážete poznat, že se jedná o anime určené pro západní trh, ať kvůli méně okaté "typické anime animaci", ale i u pojmenování jednotlivých míst (evidentně byl název už původně v angličtině). Proto je animace víc dospělá a temná, přičemž právě to dodává seriálu ten temný sžíravý pocit, že i za osvětleného dne jejich noční můra nekončí. Proto bych seriál doporučil snad všem, ale vzhledem k tomu, že jsem o druhé sérii zatím slyšel jenom kritiku a nenávist, nemohu to samé říct o druhé. No nic! Tak zas někdy.

Wow. Jsem ráda, že jsem tomuto seriálu dala konečně šanci. Téma, které se trochu podobá jednomu z mýchoblíbených filmů, mě paradoxně trochu odrazovalo, protože jsem nedokázala odhadnout, jak moc pro mě bude jeho sledování náročné. Nakonec to ale nebylo podáno až tak děsivě, tak jsem se bála asi zbytečně už dopředu. Vlastně si zpětně ani nevybavuji, že by tam byla nějaká přímo hororová scéna, ale přesto jsem byla při sledování jako na trní. Seriál prostě staví na brutálně dobře zachycené dusivé atmosféře, na napětí a na bolestivé bezmoci, kterou jen občas a ve velmi dobře mířených dávkách probleskne paprsek naděje. Spousta twistů byla snadno předvídatelná a přesto mě seriál nenechal vydechnout a několikrát mě i překvapil. Bála jsem se, že to skončí špatně, dokonce jsem si vyhledala spoiler, abych v noci mohla usnout a to se mi stalo naposledy při sledování úchvatnéhoShinsekai yori, které bych atmosférou k tomuto dílu směle přirovnala. Tam to však bylo posunuté ještě o velký krok dál a i proto nemůžu hodnotit Yakusoku no neverland plným počtem hvězd. Pak se k tomu přidává ale i to, že občas mi přišlo až trochu moc na sílu, jak se každou chvilku měnily názory, motivy a celkově černobílé naladění postav. Do jisté míry přesně toto u postav vyhledávám, aby nebylo úplně jasné, jestli jsou dobré nebo zlé, ale tady to prostě bylo chvilkama už tak moc, že jsem to vůbec nežrala a věděla jsem, že se to na tu stranu dobra nakonec přechýlí. Svou stabilitou dobra pak mezi nimi Emma působila až skoro absurdně. Skvělá ale byla třeba postava sestry Krone, z jejího šílenství mě mrazilo, děti byly všechny úžasně chytré a nějak si dokázaly zachovat chladnou hlavu i když šlo o život a z celého srdce jsem jim fandila. Konec mě přesto nedostal až tolik, jak jsem čekala, asi to na mě bylo už trochu zdlouhavé, ale stejně to bylo dost silné, aby to ve mně trošku zůstalo. uf. To by k první sérii asi stačilo a ke druhé se vyjádřím zase příště, to by byla zase trochu jiná pohádka.