Zůstaň nablízku (2017)

(Zhlédnuto dne 17.04.2026). Budu stručný: ačkoliv bych hrozně rád ohodnotil tento pozoruhodný snímek plný duševního světla v červených barvách, skončím s verdiktem mnohem níže. Důvodů je opravdu dost a mnoho, avšak abych zbytečně nerozebíral ty vedlejší, a tím vrhnul na myšlenku díla, jež vůbec není zlá, špatné světlo, budu se snažit zvýraznit to příjemné, s čím jsem se zde setkal (...). Pokusit se vyzdvihnout kladné stránky filmuZůstaň nablízkuje dosti složité, jelikož tak mohu učinit pouze skrze ocenění herečky Dakoty Fanning za její naprosto úžasný výkon, s nímž nám připomenula nešťastné uchopení existence autistického hendicapu v našem světě, a dokázala ztvárnit dívku jménem Wendy, u níž však i přes onu sociálně nevýhodnou psychickou situaci spatřujeme plného naděje, nadání a v případě diváka skoro až dojetí nad její snaživostí (...). To vše však dosti kazí rozložení scénáře a též i délky stopáže. Jistě, dát postavě Wendy účel skrze touhu splnit si svůj životní sen je sice velice správné, avšak dodat mu dvojnásobnou délku už spíše nikoliv. Zcela určitě bych zde užil přibližně čtyřicetiminutové délky snímku, jelikož v mnohých chvílích mne popadalo nutkání přetočit spíše nudné a přebytečné pasáže. Dále mi nepřišlo zrovna nejšťastnější, kterak si tvůrci poradili s vedlejšími postavami. Synovi hlavní ošetřovatelky v podstatě nedali nejmenší prostor, tudíž, ač měl potenciál stát se kamarádem Wendy, se tak nestalo a zůstal až zoufale nevyužit. Podobně její kamarád v cukrárně, případně přítel její sestry (...). I skrze scénář se ne vše podařilo, zde myslím naprosto nedůležitou chvíli, v níž Wendy okrádali dva zloději, či u cesty s podivnou paní v autobuse, jejíž osud zůstal zcela pozapomenut. Zkrátka, snímek má plno až příliš rozvleklých momentů a mnoho těch, jež se nedokázaly dotáhnout do konce. Vlivem toho se ze snímku stává zoufalý pokus o odvyprávění pozoruhodného příběhu, jenž skončí v propadlišti dějin jako mnoho dalších děl (...). 45 procent. Dvacet pět za bravurní Dakotu Fanning, jež, ač mírně zaostávající za svojí mladší sestrou Ellie, má určitě stejný, ne - li větší herecký potenciál, a dvacet za ideu, bohužel nezdařeně podanou. Raději bych se podíval na jiné snímky s podobnou tematikou, avšak tento doporučuji vynechat. Pokud tedy nemilujete Star Trek a samotnou herečku nemáte coby svůj idol. Já spíše upřednostňuji druhou Fanning.

Drámao autistke má celkom originálnu zápletku. Wendy sa totiž rozhodne zúčastniť súťaže a napíše scenár k filmu.Dakota Fanningto utiahla, páčila sa mi ajAlice Evev úlohe jej sestry. Snímka zachytáva obdobie niekoľkých dní, ale dokáže hlavnú postavu opísať do hĺbky. Čo je naozaj zaujímavé, divák sa dokáže vžiť do pocitov Wendy, ale zároveň chápe aj druhú stranu. Pochvala tiež za dobrú stopáž.

Jednoduchý ale silný príbeh autistky Wendy, ktorá žije svoj stereotypný život v starostlivosti opatrovateľky Scottie. Zároveň však žije virtuálny život v svete Startreku a píše z tohto sveta scenár, ktorý chce zaslať na súťaž do Paramount pictures. Jej cesta za jeho doručením je príbehom empancipácie Wendy a jej cestou k prispôsobeniu sa vonkajšiemu svetu, vďaka ktorej sa môže vrátiť k svojej sestre a byť blízko malej neteri. Možno vďaka povahe hlavnej hrdinky filmu chýba väčšia dramatickosť. Produkcia je kvalitná a výkon Dakoty Fanning v roli autistky si zaslúži obdiv. 70%

Pekna herecka a cely cas si zije vo vlastnom svete, teda aspon vecsiu cast, taketo filmy su blbe v tom ze aj ked sa chcete vzit do takejto postavy ona ma zakazane sa kontaktovat s druhymi od rezisera a sice to funguje ale je to aj na prekazku, stale tam je odstup. Lieci sa ale jej ašpiracia obrati pribeh na roadtrip do LA a musi prekonavat prekazky ktore nam vsetkym davaju byrokracia, nedostatok prostriedkov no laskave srdce ma vzdy sancu. Aj to uslo aj to bola nuda

Maličko podbízivé, řekla bych ... ale dost možná je můj pohled ovlivněný mými vlastními cestovatelskými a především improvizačními schopnostmi, které považuji za dosti nevalné. Vůbec si nejsem jistá, zdali - a JAK bych se vyrovnala se všemi nenadálými překážkami, které se hlavní hrdince postavily do cesty. Vlastně ... mně by se žádné překážky do cesty stavět NEMOHLY - i kdyby se sebevíc snažily, poněvadž bych se s největší pravděpodobností na žádnou cestu nevydala ... ani pokud bych prošvihla termín pro odevzdání svého vysněného soutěžního scénáře. Jak říkám: Maličko podbízivé, leč milé a inspirativní ... 3,5*