The Catcher Was a Spy (2018)

Velmi nenápadný a nejspíše málo viděný film, který je natočen podle skutečné události, a to za období 2.SV. Osobně se přiznám, že nemusím extra válečné filmy, myslím jako filmy typu Zachraňte vojína Ryana a tak podobně. Spíše takové typu Schindlerův seznam, Šedá zóna, atd. Tady mě upřímně nalákalo brutální obsazení, tolik známých herců na jednom místě a navíc trestuhodně nevyužití, většina jen camea, a to ať větší nebo menší (Connie Nielsen, Hirojuki Sanada, Giancarlo Giannini, Guy Pearce, Paul Giamatti a nakonec i ten Mark Strong) a ještě se film prakticky z asi 90% natáčel v Praze a přilehlém okolí. Samozřejmě lákadlem byla i Anna Geislerová, Objeví se na chvilku, ale má aspoň 5 infaltilních vět :D Dopadla lépe než gestapák Karla Dobrého, ten nedostal text žádný a Vojta Dyk si aspoň zazpíval. K samotnému příběhu asi nic moc říkat se nesluší. Já šel do filmu s absolutní neznalostí, a upřímně, námět není vůbec špatný, ale režisér si zvolil pomalou cestu životopisného dramatu. Dostat to do rukou lepší scénárista a režisér, tak věřím, že to mohlo mít větší drive. Ale i tak si myslím, že se jedná o vcelku příjemný menší snímek, který i přes veškeré neduhy, kterými trpí, mě dokázal udržet bdělého v tom, jak to celé dopadne. Snad poprvé jsem viděl Paula Rudda v jeho asi nejvážnější roli v kariéře, a že se jí zhostil fakt dobře.  Nakonec jsou to slušné a pevné 3 atomovky... 55%

Výborně obsazený film se zajímavým námětem a "českým" provedením. Na současný filmový vkus mu chybělo více spádu a věcné přiznání, že vědci pro Hitlera pracovali s nadšením!, jak lze dohledat a prokázat. Dobová atmosféra z filmu ale čišela a doprovázející románky hlavního hrdiny dokreslovaly složitost povahy člověka, který byl pro práci špiona předurčen. Film vynechal některé jeho další reálné přínosy a to byla škoda, část v Jugoslávii by byla zajímavá a 5 minut přidané stopáže by nic nezkazilo.To možná způsobuje i nižší hodnocení, protože film zůstal na jakémsi zkráceném povrchu a přínos špiona až moc zkrátil. Udělal toho ve skutečnosti více.

Malátny príbeh, v intelektuálnom režime, nemal temer čím zaujať. Chýbal širší
obzor záujmu vyprodukovať niečo pozoruhodnejšie a pútavejšie. Snáď ten prechod
cez bojovú líniu mal rozbehnúť zaujímavejší dej, hlavne keď sa jednalo o projekt
nukleárnej bomby. Stále to priahlo na intelektuálnej baze až do statického bezzubého
konca.

Samá herecká zahraniční esa, Praha opět potvrdila, že jí to na plátně neskutečně sluší. Polorozpadlá ruina bývalého cukrovaru, která již posloužila tolika válečným filmům, mi poprvé připadala kamerově trochu kýčovitá a umělá. Jsem ráda, že jsem mohla vidět Paula Rudda ve vážnější herecké podobě. Je užitečné, když se do povědomí dostanou příběhy historických osob ne tak známých. Do análů filmových kritiků se zajisté nezapomenutelně vryje scéna pouze slovní šachové hry, odehrávající se mezi klíčovými protagonisty. Pro mě z hereckého hlediska bude také nezapomenutelná závěrečná scéna a ano, scéna "na klavíru" ;o). Scénář příběhu měl švih, hudba, byť si soundtrack speciálně nevyhledám, byla zcela na pozadí a jen lehce dotvářela náladu, nevyčnívala, nepřebíjela příběh, nevadila, a tak je to v pořádku. Pěkný film, u kterého jsem hrdá, že se natáčel převážně v České republice.

Mám veľký záujem o históriu 2. svetovej vojny a zvlášť silné emócie mám ak sa jedna o skutočnú udalosť. Film má historický základ a s konečnom dôsledku je to malý film o dvoch veľkých mužoch o jednom z nich som doposiaľ nič nepočul a tak si ho trocha predstavíme nakoľko vo filme nie je mu daný historický taký priestor aby sa jeho život trocha rozvinul. Ide o Morrisa Berga, ktorý bol americkým hráčom a trénerom bejzbalu a po športovej kariére slúžil v prospech Úradu strategických služieb v dobe 2. svetovej vojny (predchodkyňa dnešnej CIA). Od augusta 1942 do februára 1943 pôsobil ako pozorovateľ v Karibiku a v Južnej Amerike, mal za úlohu sledovať zdravie a fyzickú spôsobilosť tu pôsobiacich amerických vojakov. Od 2. augusta 1943 prijíma pozíciu operátora, špióna za plat 3800 USD (dnešných 53800 dolárov) ročne. V septembri už pôsobil na Balkáne v Juhoslávii kde vyhodnocoval skupiny odboja Draža Mihailoviča a Tita. Tu vyhodnotil veľmi správne lepšiu aktivitu skupiny Tita, ktorým potom Američania podporovali. V decembri 1943 pracoval na špeciálnom projekte týkajúceho sa talianskych raketových špecialistov a ich následní únos do USA. Tu začal získavať informácie o druhom významnom človeku o ktorom je tento film a to o Wernerovi Heisenbergovi, nemeckom teoretickom fyzikovi, spoluzakladateľovi kvantovej mechaniky a nositeľovi Nobelovej ceny. Bol hlavným vedcom v projekte macistickej jadrovej zbrane. Začiatkom decembra 1944 sa zúčastnil Heisenbergovej prednášky v Zürichu a po nej sa správne rozhodol, že Nemci nedisponujú reálnou hrozbou držania jadrovej zbrane. No ale späť k filmu, kde je dej trocha prevrátený a bol som z neho trocha sklamaný. Film v konečnom dôsledku je nepresvedčivý.
Záver filmu je úplne jasný veda nemá národnosť a vojnu vyhrávajú len tí, ktorí majú silné zbrane a s ľuďmi so zápalom pre danú vec.