Milovníci hudby (1971)

Richard Chamberlain je v roli Petra Iljiče Čajkovského úžasný, nesmírně charismatický, pohledný a strhujícím způsobem bolestný.. Čajkovského hudbu miluji odmala, takže jsem byla nadšená, že se mi dostalo takové krásné a velké hudební porce.. U mě filmová spokojenost, povedeně zpracované životopisné drama, možná to takhle nějak mohlo být..

Od Kena Russella bych rozhodně nikdy nečekala konvenční životopisný snímek, plný faktických dat a opěvující velikost dané osoby. Jsem ráda, že mě i tak dokázal znovu překvapit svou invencí a osobitým pohledem na život a dílo ruského klasika. Za Čajkovského tu "mluví" jeho hudba a Russell ji jen podtrhl sledem promyšleně komponovaných obrazů, které s ní dokonale souzní. To, co vidíme, může a nemusí být skutečnost, představy a sny se prolínají se vzpomínkami i krutou realitou. Něžnost i rozpustilost přecházejí do temných, znepokojivých tónů. Dokonalé a silné spojení.

Je zajímavé, kolik geniálních skladatelů mělo jakési problémy se ženou/ženami. A kolik umělců obecně má své vnitřní démony a trpí rozervaností duše. Petr Iljič Čajkovskij je bezpochyby jeden z nejlepších skladatelů historie. I jeho ale duševní strasti postihly. Richard Chamberlain to postihl perfektně. I Glenda Jackson hrála famózně, hlavně tedy blázna. Celý film podtrhují různé dramatické scény, které doplňuje právě hudba slavného skladatele. Ta diváka provází celým filmem. Pravda je, že se jedná o dost náročnou podívanou, která nebude pro každého. Já sám se na film už znovu asi nepodívám, zajímal mě hlavně skladatelův osud a životopisné filmy mám rád.

Veľkolepá umelecká životopisná freska P.I. Čajkovského zobrazujúca jeho umelecký život od jeho začiatkov výučby na konzervatóriu. Perfektná produkcia kombinuje vynikajúce vizuálne scény s čajkovského hudbou a skvele dramatizuje jeho komplikovaný osud. Scenár pritom výborne využíva prelínanie spomienok a jeho diela s realitou. Pre Richarda Chamberlaina jedna z jeho vrcholných rolí.

Staré životopisné filmy mě baví, obzvlášť když jsou silným příběhem někoho, o kom toho moc nevím. Na druhou stranu je Ken Russell příšerný artový babral a vážnou hudbu opravdu nemusím. Takže jsem si v Milovnících hudby užil pěknou výpravu, výborného Chamberlaina a dověděl jsem se, že Čajkovskij byl gay, který se marně snažil být normální a díky tomu manželstvím zničil život sobě i své ženě. Hudba celkem pěkná, ale šla mimo mě a z celého soundtracku jsem znal jen dvě skladby. I tak to mohl být pěkný film, ale Russell do normálního vyprávění neúnavně cpal různé psychedelické, nechutné a sexuálně zvrhlé scény (to v tom vlaku by znechutilo ženské i mě). A nakonec se utrhl ze řetězu a vyrcholil totálním šílenstvím, díky čemuž to u mě ze 3* kleslo až na 2*. Škoda, tohle si Čajkovskij nezasloužil.