Zlo mezi námi (2003)

„Kto vlastne si, Erik?“ Erik je samotár. Neverí autoritám, neverí učiteľom, neverí pravidlám ani systému. V minulosti sám šikanoval slabších a bol označovaný za „zlo“. Teraz však stojí na druhej strane. Šikana je namierená proti nemu a on zisťuje, aké je to byť bezmocný. Napriek tomu sa rozhodne systému postaviť. Postaví sa Silverhielmovi, v ktorom zrazu vidí odraz seba samého. Nastaví mu zrkadlo a možno ho prvýkrát nastaví aj sám sebe. Prvýkrát v živote cíti potrebu urobiť morálne správnu vec, aj keď mu to systém zakazuje. Erik je odhodlaný, vytrvalý a odvážny. Nepodriadi sa. Je iný než ostatní, bojuje nielen proti nespravodlivému systému, ale aj sám so sebou. A keď ho nedokážu zlomiť priamo, zaútočia na jeho najbližších. Zlo plodí len ďalšie zlo. Erik tak stojí pred najťažším rozhodnutím, urobiť tomu všetkému koniec, aj keď ho to bude stáť miesto v škole a vlastnú budúcnosť, alebo dodržať sľub, ktorý dal mame “sekať dobrotu“ trpieť, a prizerať sa ako trpia blízky okolo neho. Silný film s premisou ktorú neskonale milujem, z človeka, ktorý šikanoval, sa stane ten, ktorý šikanu zažíva.

Severská filmařina nezklamala a předvedla nám neférový, psychicky i fyzicky těžko stravitelný souboj dobra a zla nejen na internátní škole, ale i v rodině hlavního představitele. Zprvu bych chtěl říci, že se nejedná o snímek, který by svou explicitností nějakým neúměrným způsobem vyloženě znechutil, šokoval nebo deptal (Klass,Lilja…), jak by se u první věty mé recenze mohlo zdát, přesto je násilný dostatečně. S hlavní postavou budete zajedno, že se téměř všichni na internátní škole chovají jako banda nevychovaných spratků a hulvátů. Často vás budou postavy štvát, protože jednají nespravedlivě, navíc když se proti tomu nemůže Erik ohradit. To vás donutí zůstat nestále v pozoru a neklidu. Zlu mezi námi ale chybí hlubší emoční rovina, protože násilí vidíte, funguje, ale citově vás nebolí. Nepociťujete strach z toho, že se někdo sesype, úzkost, že někomu rupne v kouli a něco strašného provede, respekt z vnějších faktorů (rodiče, škola, zákon aj.).Vyhodnocení:Když se to vezme kolem a kolem snímek jsem si užil, prožíval jsem ho, ale na na maximálním levelu, jak bych čekal a jak by to bylo možné, k tomu mohl více zabrouzdat do hlubší myšlenkové roviny

Typickej milionkrát ohranej souboj jedince proti systému. Hlavní postava je arogantní neporazitelnej drsňák, co musí být ve všem nejlepší. Teoreticky podobná postava je Clint Eastwood ve spaghetti Westernech, ale rozdíl je v tom, že jeho postava byla morálně pochopitelná a nepokrytecká, zatímco tady jde o takovýho tupýho primitiva co si myslí, že je nejchytřejší jenom kvůli tomu, že všichni kolem něj jsou nerealisticky neschopní. Třeba tenhle bezpáteřnej člověk může někoho zabít, ale neudělá to s hloupou hláškou, že je jinej než oni - doslova je úplně stejnej, on ho ani jednou nezkoušel nikdo zabít a naopak se vyžívali ostatní v tomto ztrapňování, co teď přesně předvádí on. Nebo ten samotnej konec, to je bez spoilerů jako domluvit se s vrahem, ať klidně vraždí, jen když nezabije tebe a pokud tahle věc měla mít nějaký poslání, tak tímto to padá.

Severské drama o klukovi, který se po nakloněné rovině svého životního stylu sveze do pasťáku, kde z něj mají udělat dobrého člověka, to je film Zlo mezi námi. Sám sebe se ptám, zda jsem viděl někdy film (či dokument), kde se to podařilo působením vhodného prostředí. Pasťák, polepšovna, internát… nazvěte to, jak chcete, je pro dospívající mládež většinou peklo a jen velmi silní jedinci to zvládnou a nezničí je to docela. Mnohdy nesmyslně přísná pravidla a vždy přítomná šikana se do psychiky mladých podepíši trvale. Hlavní hrdina Erik se ani jednomu moc nechce podvolit a tak bojuje za svou spravedlnost, což nemá vůbec jednoduché. Film je natočený výborně, především výtečně funguje jako celek. Netřeba chválit jednotlivé složky, ani vytýkat pár maličkostí. Navíc působí vcelku autenticky a přidaná dramatizace je v únosných mezích. Solidní čtyři hvězdy a určitě se mrkněte, jak se s tím vším Erik dokázal poprat. :-)

Mezi námi lidmi, v naší lidské společnosti, je bezesporu spousta zla. V některých státech, institucích a organizacích je ho více než ve zbytku společnosti. Do jedné takové instituce se dostane také problematický rváč jménem Eric, který byl ve své původní škole sám označen za zlo. Instituce je jmenuje Stiansberg, je to soukromá střední škola, kde doslova fašistickým způsobem vládne samozvaná studentská rada. Zde představuje Eric naopak dobro.DĚJ:Je rok 1958 a 15letý Erik Ponti žije se svou servilní matkou a velmi přísným sadistickým nevlastním fotrem, který jej mlátí kvůli každé hovadině. Matka během křiku hraje na klavír. Kvůli tomu se Erik chová násilnicky, ve škole se bije a po zmlácení spolužáka je předvolán k řediteli, který jej označí za čisté Zlo a vyloučí jej ze školy. Erik musí začít znovu, a tak jeho matka prodá část rodinného dědictví, aby mohl studovat na Stjänsbergu, luxusní internátní škole. Erik tedy dorazí na internát a ve studiu vidí příležitosti, jak dosáhnout šesté třídy a snaží se za každou cenu potlačit své násilnické sklony, což je tedy dost těžké. Na škole ovšem nevládnou profesoři, ale skupina dvanácti šesťáků, říkající si Studentská rada, která zneužívá svého postavení. Mladší studenty fyzicky a psychicky týrá (jako otčím Erika) a zároveň je nedotknutelná, jelikož napadení člena Rady je trestáno vyloučením. Erik se během jídla postaví dvěma členům Rady Silverheimovi a Dahlénovi, když jim odmítá dělat poskoka a odmítá se omluvit. A tak se stane terčem jejich šikany. Erik má jako spolubydlícího intelektuála jménem Pierre, který je synem z bohaté rodiny a není to zrovna sportovní typ, na rozdíl od Erika. Dokonce je takto porovná jeden učitel, který hodnotí jejich árijské rysy a je to ukázková nácek. Jednou se o víkendu Erik v jídelně seznámí s Marjou, pracující ve finské jídelně, a začnou si spolu románek. Marja obdivuje Erikovu schopnost odolávat provokacím ze strany těch zmrdečků z Rady. Erik se přidá ke školnímu plaveckému týmu a čelí dilematu: aby vyhrál, tak musí porazit školního šampiona, což je shodou okolností také syn velkého mecenáše školy. Jeho trenér jej povzbuzuje, a tak Erik během závodu triumfuje, vytvoří nový rekord a šesťáci mu sarkasticky zatleskají. Během vánočních prázdnin u večeře otčím opět něčemu u Erika nerozumí, a tak po večeři schytá brutální výprask šestiocasou kočkou. Ve škole se mezitím Rada zaměří na Pierra, který se neumí bránit. Rada dělá na jejich pokoji prohlídky a jednou v noci na ně chrstne splašky, které Erik nabere do kýble a chrstne je v sídle Rady jménem Olympie přímo na Silverheima. Erik opustí plavecký tým, aby ochránil Pierra, ale to nestačí. Erik na sebe dobrovolně vezme trest místo Pierra (kopání a zasypávání jámy) a prokáže svou statečnost. Pierre je následujícího dne vyzván do „ringu“, kde členové Rady mlátí bezbranné studenty, a odmítá se jim podřídit a splnit jejich požadavky, i když z něj vymlátí duši. Erik mezitím musí trávit víkendy po škole, a po cestě na internát je přepaden, přivázán ke čtyřem kůlům a poléván vařící vodou. Pak je polit studenou vodou a ponechán k tomu, aby umrzl, ale Marja jej zachrání a tu noc si spolu zapíchají. Erik se pak vrací do pokoje a zjišťuje, že Pierre odešel, což Erika naštve a rozhořčí. Vyzve Dáhlena a von Schenkena, členy rady, k souboji, a oba je totálně rozseká. Pak hledá Marju, která ale byla vyhozena a po propuštění se vrátila do Finska. Když ředitel objeví milostný dopis od Marji Erikovi, který během prohlídky pokoje našel ten hajzlík Silverhielm, Erik je ze školy vyloučen kvůli jejich údajnému vztahu. To je pro Erika poslední kapka a odchytí si Silverhielma v lese, kde jej totálně pokoří a vyhrožuje mu zabitím, až se z toho ten zmrd rozbrečí a pozvrací. Erik však odolává svým násilnickým sklonům a nechává jej na pokoji. Pak se do školy vrátí s panem Ekengrenem, rodinným přítelem a právníkem, který upozorní ředitele, že škola porušila švédské zákony o listovním tajemství. Erik vyhrožuje, že odhalí nedbalost mezi zaměstnanci, a tak je raději přijat zpět a dokončí svůj poslední semestr. Na konci školního roku se vrátí domů a jeho otčím mu u večeře opět vyhrožuje a odtáhne jej do ložnice na výprask. Tentokrát mu ale Erik řekne, že to pěkně schytá on. A tak si vyřídí i problém s tímto zmrdem. Nakonec se sejde s Pierrem na nádraží a usmíří se s ním. Erik má v plánu vybudovat si lepší budoucnost – oslovit Marju, založit rodinu a splnit si svůj sen a stát se právníkem.ZHODNOCENÍ:Další mrazivé a nekompromisní severské drama, tentokrát se odehrávající na prestižní, zato však totálně zkorumpované internátní škole. Erik, který byl nazván čistým zlem, v tomto prostředí náhle představuje čisté dobro. Jeho schopnosti a dovednosti jsou úctyhodné, ale on si je šetří na ten správný okamžik. Neúnavně vzdoruje fašounům ze Školní rady a chrání svého intelektuálního spolubydlícího Pierra. Nejvíce se mi líbilo, jak na Silvehiema chrstnul ten kýbl s hovnama a jak totálně zpráskal Dahléna a von Schenkena. A také to, co říkal na konci učitel chemie – rozdíl mezi zvířaty a lidmi je v tom, že máme morálku a že rozeznáme dobro od zla. Tento film se tedy povedl, je velice napínavý a sugestivní, a proto mu ponechávám hodnocení 4*.