Zlatý pavouk (1956)

"Komu jsem ublížil? Nikomu. Vzal jsem si od života jenom to, co bylo moje. I to zlato bylo...Kdybych ho nevzal já, vzal by ho někdo jiný....Já vím, příležitost dělá zloděje, ale zloděj si příležitost vždycky najde. Vlků je hodně, ale těch vlčků je ještě víc."Dost nudná kriminálka v níž jde vlastně jen o to, že někdo si nechal nalezené zlato a kamarád dotyčného, který se stal mezitím policajtem (Josef Bek) na to přijde a dá dotyčného zatknout. Na vedlejší příběhové linka ala červená knihovna (o tom, jak mladičká slečna ke zdánlivému štěstí přišla) je zajímavé snad jen to, že můžeme vidět úplné začátky herectví Jany Brejchové a přiznat si, že v šestnácti letech "česká Bardotka" moc toho hereckého umění nepředvádí.  Je divně namalovaná a ve všech těch scénách s Robertem Vrchotou (představitel zubaře Hrušky) se tváří tak nějak stejně přihlouple. Film jsem si ale pustil hlavně kvůli Jarmile Kurandové, která zde má ovšem jen maličkou roli babičky hlavní dívčí hrdinky. A musím říct, že jsem ji málem nepoznal.

"Drama člověka, který ztratil smysl pro čest"je dnes už jen zajímavost z počátků kariéry Jany Brejchové. Jinak jeZlatý pavouktypická padesátková krimi, která jen poučuje. Navíc se tu extrémně podivně pracuje s časem a není úplně jasné, do kolika let je příběh rozprostřen. Postavy jsou komicky černobílé, kladný hrdina je kladný s vykřičníkem (Bekův poručík SNB jako by byl vzorem pro pozdějšíhomajora Zemana), negativní postavy jsou předem odsouzeny k selhání... Vysloveně trapná je poameričtělá karikatura Oldřicha Nového, jeho barman Charlie patří k tomu nejhoršímu, co kdy natočil. Mezi další omyly patří Růžkův trapný záporák a samozřejmě jeho rádoby fatální milenka Fialová. Přesto je tu a tam příjemné vidět Vrchotu v hlavní roli a samozřejmě Brejchovou, která je až dojemně roztomilá v každém záběru.

Ani nevím, zda se dá mluvit o kriminálce v pravém slova smyslu. Hlavní hrdina - zubař, přistoupí na úschovu zlatého pokladu, protože si díky tomu může otevřít praxi. Jeho kamarád, ale dost rychle poznává, že všechno není úplně v pořádku a začíná ho podezřívat. Je to takový nemastný, neslaný film, kde sice byl zločin spáchán, ale jde hlavně o to ukázat na ty, kteří si přivlastnili poklady nacistů, kteří je zase uloupili jiným lidem. Takových bylo v Československu jistě mnoho. Ale jistá tendenčnost zde je. Nakonec se nacházíme v půlce 50. let, byť se zde objevila celá řada skvělých herců.

Tak jsem rozmýšlel jestli i ty dvě hvězdy nejsou moc, protože je to příšerně natočené a ta šestnáctiletá Brejchová tam také nijak neexceluje, spíš naopak, k tomu v hlavní roli Vrchota, který byl vždycky hrozný, ale trochu to pozvedl Oldřich Nový a Květa Fialová, takže nakonec jsem ty dvě hvězdy dal.

Ale jo, dalo se na to dívat. Nechyběl sice na tu dobu nepostradatelný narušitel státní hranice co chtěl opustit komunistický ráj, ale děj měl nějakou gradaci. Čekal jsem ještě, že mladá paní Marie (J.Brejchová) se přesune do náručí Josefa Beka, ale to se nestalo, možná až v ději, který nebyl nafilmován... Květu Fialovou jsem nepoznal.