Zlato v Black Hills (1968)

V snímku je vše, co byste od indiánky čekali: útok na vlak, rvačka v saloonu, lepá pěnice, zavilý padouch, zrada bílých mužů, útok kavalerie, vypálení domorodé vesnice a vlastně cokoli dalšího, na co si vzpomenete, vyjma Old Shatterhanda. Výsledný slepenec tomu odpovídá, protože příběh je jalový nikam se neposouvaje, motivace postav je nejasná kromě šablonovité nenávisti a nepřizpůsobivosti a útoky té či oné strany odporují jakémukoli vojenskému cíli, protože většinou vypadají jen jako přehlídková jízda hýkajících komparzistů na mustanzích v rodeu či na střelnici. No a vyznění: zlí bílí kapitalisté okrádají čestně pracující, rovnostářské Indiány. Z dobového hlediska tedy film dával jistě smysl, ale dnes už pouze nudí, byť výprava je stále podmanivá.

Môj prvý a posledný Gojko, ktorého som si doplnil na doporučenie Lundgrenovho bratranca z tretieho kolena Wacíka. Gojko tu má síce solídne vypracovanú postavu a sem tam sa predvedie pri cool poskakovaní po vlaku alebo mlátení bledých tvárí, ale sympatický mi vôbec nie je a hrať takisto nevie. Na zápornej strane ma tiež nikto nezaujal. Ten hlavný záporák vyzerá jak Lenin. Akcia je v rámci svojej doby ok, ale dnes už zastarala a ničím nenadchne. Neľutujem, že som to videl. Rád som si doplnil aspoň jedného zástupcu tejto série a keby som to videl v detstve, tak to mám možno rovnako ako Vinnetoua. Aj keď mi tam chýbala tá naivita, ktorá Vinnetouovkám pridává to niečo naviac. Celkovo aj keď nijak nadšený nie som, tak podpriemerné hodnotenie dať nemôžem. Tak nejak cítim, že si to Gojko nezaslúži, takže neutrálne 3* budú tak akurát.

Filmová indiánská odpověď NDR na mayovky Západního Německa byla sice v rámci kinematografie v jistém smyslu přínosná, ale kazila to v hojné míře neoriginálnost a snaha se jim alespoň vyrovnat. To platí i pro tento snímek, který mayovkám jakoby z oka vypadl. Posuďme sami. Indiánský kmen Dakotů uzavře s bílými tvářemi mír a věří jejich veškerým slibům. Jenomže je u nich nalezeno zlato a tak se objeví banda, která nerespektuje nic a nikoho. Toť základní dějová linka mnohých mayovek. Bystrooký Sokol to nenechá jen tak a rozhodne se zakročit. A dojde ke střetnutí. Je jeho charakter takřka totožný s Vinnetuem čistě náhodný? Téměř dvouhodinová stopáž dává ději plynulost a v přirozeném tempu se vyvíjet. Zkrátka se tu v ničem netlačí na pilu a tak tu nic nezatěžuje sebemenší složitostí. Dobrodružná pohádková indiánská fantazie, která neurazí a je vhodný pro malé i velké. Kromě kopírování mayovek nemá vlastně čím. Jen toho humoru je tu poněkud málo. Ne, ten tu není vůbec a je to škoda. A tak snímek berme jako vhodný doplněk k slavným mayovkám, který pojednává o jiném indiánském kmeni, ale s naprosto stejnými problémy.

Naprosto jalová historka o tom, jak si indiáni chtějí udržet svou zem, a jací jsou běloši namyšlenci. O zlato tady mimochodem moc nejde, to jen tak poznámka k českému distribučnímu názvu. Některá tažení indiánů nedávají logiku - jako by se chtěli nechat hromadně postřílet. V jedné scéně indián dokonce řídí vlak! Jinak je to celé točené na jistotu podle mustru filmů s Vinnetouem - stejná gesta, stejný moudrý asi Apač, úžasný mustang (kůň), i na tu Ribannu dojde. Jinak délka filmu je ubíjející.

I přes chyby ve filmu ( nepodstatné - jako např. rozstřelená flaška v baru - na prvním záběru jiná před rozsřelem a na druhém s jinou etiketou už rozbitá, zranění ramene šípem a ošetřování paže..) a s málo uvěřitelnýma bojema v městečku je to jedna z nejlepších (a možná vůbec nejlepší) indiánka s G.Mitičem. Protože nejde dát 3,5... dávám 4 hvězdy.