Zelené obzory (1962)

Výborná dráma s priam westernovou atmosférou, v ktorej sa kladný hlavný hrdina postaví proti zlej väčšine. Hoci sa nejedná priamo o kolektivizáciu, príbeh v niečom pripomínaNoc nevěsty. Správca Ondrej Kubata musí čeliť veterným mlynom nezáujmu ľudí o hospodárstvo a všadeprítomnému fuškáreniu na úkor statku. Ostré charaktery vynikajúco stvárnené hercami a skvelá atmosféra plná napätej melanchólie s pachuťou tragédie vo vzduchu vytvárajú správny dramatický mix.

Mladý inžinier Kostka prichádza na svoje prvé praktické miesto ako správca upadajúceho štátneho statku, kde to nie je práve na úrovni s pracovnou morálkou a osobným obohacovaním sa na úkor celku."A hlavně přemontuj všechny zámky, klíče od sýpky má celá Hůrka!"Neohrozenou asistenciou pri kravskom pôrode si získa priazeň jedných, potieraním fušiek, opilstva a ďalších nešvárov znepriatelí druhých, miestna omladina ho uznáva za športové výkony a maturantka Brejchová naňho robí oči a predvádza vlastnoručne ušité bikiny."To víš, že ten před tebou sedí v base?"Film ukazuje kolektívne poľnohospodárenie dosť odlišne od združstevňujúcich opusov predošlej dekády, čo naznačuje už snová účasť hlavného hrdinu na vlastnom pohrebe hneď v úvode, k tomu Liškova hudba, zanedbané interiéry aj exteriéry, vzťahy s konkurenčným kameňolomom pod vedením Lukavského majú ďaleko k bodrému priateľskému rivalstvu z budovateľských filmov, dôjde aj na nejaké to násilie."Vyhazovat cestu je blbost! Když je to cesta, tak asi někam vede! To se dělá ve válce!"Prekvapivo dobrá dráma s konkrétnej doby, ktorá rozhodne nie je jednoduchou agitkou, ako tu niektorí podsúvajú. Za štyri fúry sena z Moravy.

To je přesně to, o čem jsem hovořil, když jsem psal recenzi snímku Pouta. Opět jde o zemědělství v odlehlém kraji. Zde ho mladík pozvednout. Potýká se s mnohými problémy a zvyknout si musí na to, že lidé se už navzájem znají, ví co od sebe čekat a co naopak ne. A hlavně, že mají nějaký životní rytmus. A ten je výrazně jiný než jaký by si Petr Kostka představoval. A samozřejmě jako ozvláštnění jde i o ženu. Respektive o ženy. V závěru pak nastupuje drama. Podobných statků tehdy muselo být víc a jen to ukazuje, jak kolektivizace mohla mít smysl, ale zároveň čelila řadě problémů. Především pak personálních a finančních. Kritika je to celkem patrná, ale nacházíme se v letech šedesátých.

Perfektní komentář dr.fish, ale i sportovec nebo Marthos. V jejich komentářích je vše, co jsem ve filmu viděl a co jsme vnímal. Překvapilo mě, že i černobílý film může ukazovat krásu krajiny, stejně jako zchátralost vesnice. Petr Kostka podle mě není ambiciózní, spíš naivní a poctivý. To se ne vždy nosí dneska, ale za onoho režimu se nenosilo nikdy a vůbec. Ženské obsazení filmu je až famózní, Marie Tomášová v nejlepších letech a mladička Jana Brejchová v plavkách, které si podle vlastních slov (v roli) sama ušila a za které by se nemusela stydět Bardotka. A za tu figuru v nich taky ne. Ale je tam toho samozřejmě mnohem víc a i když Helge to zdaleka ještě není, už i tady se jasně ukazuje, že socialismus je nejdelší cesta od kapitalismu ke - kapitalismu. Je mi upřímně líto lidí, kteří v tomhle čase strávili nejlepší léta svého života a děkuji, že mě to nepostihlo.

Krásný film. Připomněl mi moje rané dětství. Taťka i nebo i já jsme jezdili doma na vesnici, na statku s traktorem Zetor 25, příroda podobná té mojí z dětství z Podkrkonoší.  I ten pohled na tehdejší dobu, socialismus, z pohledu dítěte jsem tenkrát chápal takto. A Kostka mi svým specifickým a dobráckým přístupem připomněl otce a  jakým jsem chtěl jednou být i já, i když se mi to nakonec moc nepodařilo. ..Zajímavá atmosféra filmu, krásný černobílý obraz a tajemno.