Postavení mimo hru (1979)

Takový zvláštní film, který se nezaobíral pouze hokejistou falešně suspendovaného kvůli korupci, jak vypadalo dle anotace filmu, ale i poměrně těžkým rodinným zázemím hlavního hrdiny. Film zabředl i do bourání původního Mostu kvůli uhlí. Poukázal na slávu a pád hokejisty ale i jednoho architekta. Mínus filmu byl poměrně toporný děj a chováni postav. Nezbavil jsem se rovněž dojmu, že tehdejší režim poukázal svůj negativní postoj k profi sportovcům. Zvláštní bylo i, žeJuraje KukurudabovalRadoslav BrzobohatýVe filmu se mihl v malé roli i hokejistaIvan Hlinka

Postavení mimo hrurežiséraIva Novákaz roku 1979 je chabou drámou o hokeji, ktorá vlastne o hokeji ani veľmi nie je. Je predovšetkým o hokejistovi Jindřichovi Vaculovi (Juraj Kukura), na ktorého niekto "našije" podvod, čo z neho v očiach jeho okolia spraví sociálneho vyvrheľa. Aby toho nebolo málo, ľudia začnú Vaculovi prepichávať pneumatiky, dozvie sa, že má chronicky chorého nevlastného mladšieho brata (Tomáš Holý), prežíva komplikované vzťahy so ženami, v pätách mu je dotieravý novinár (Josef Somr) a žiť odchádza do snáď najdepresívnejšie vyzerajúceho mesta v celom socialistickom Československu (a to už je výkon!). Na diváka v tomto prípade depresívne nepôsobí iba mesto, v ktorom sa príbeh Novákovej snímky odohráva, ale, dá sa povedať, dielo ako celok. Jeho najvýraznejším neduhom je slabý scenár, ktorý síce pracuje s viacerými rovinami, ale ani jednou nie je diváka schopný dostatočným spôsobom zaujať. To platí aj o tej hlavnej, ktorá sa zameriava na postavu Jindřicha Vaculu. S ním sa síce film možno snaží pracovať o niečo viac, psychologicky ho rozvíja a zobrazuje jeho vnútorné prežívanie (pýcha, uvedomenie si vlastných limitov, v závere možno aj závisť pre absenciu v nominácii), ale napriek tomu z neho necítiť dôraz. Otázne v tomto prípade je, či ide o problém scenára alebo hereckého výkonu Juraja Kukuru (nešťastne predabovanéhoRadoslavom Brzobohatým). Tak či onak, vo výsledku je to asi jedno. Herecké obsadenie vrátane Kukuru je pritom snáď jediným svetlým bodom snímky, keďže so sebou prináša viacero výrazných mien. Výkonom ale, paradoxne, nezaujme nikto.Postavení mimo hrumožno až moc "tlačí na pílu", čo vo výsledku spôsobuje, že v tejto vizuálne odpudivej, sivastej a zablatenej dráme v podstate nič nefunguje. Hokeju je v nej asi ako šafranu a príbehu slúži skôr ako pomocná barlička, než niečo, čo by malo byť jeho základným kameňom. Snáď lepší dojem zanecháva o nič lepší tematicky podobný filmHra na teloz rovnakého roku.

Československý film vyprávějící o hokejistovi, jenž se ocitl v postavení mimo hru, jak ve sportovním smyslu, tak zejména v životním. Po zamotané úplatkové aféře je kapitán Skláren Jindřich Macula disciplinární komisí potrestán zákazem činnosti. Vrací se tedy do rodného místa, do státem odepsaného sídla v severozápadních Čechách určeného pro povrchovou těžbu uhlí. Zde se seznámí s místním zeměměřickým inženýrem, alkoholikem I. Prachařem a zejména s jeho ženou J. Šulcovou. Vynikajicí J. Kukura v hlavní roli svým typickým, slovně strohým, avšak celkově velmi působivým projevem odmítá prosit o prominutí trestu a odchází žít v samotě, kde diváka může zaujmout například excentrický alkoholový dýchánek s J. Lábusem. Domnívám se, že průměrný příběh, totéž platí i pro Hapkovu hudbu, byl v mých očích pozvednut o něco výše zejména díky dojemně smutné epizodě s malým nevlastním bratrem T. Holým, smrtelně postiženým odumíráním svalstva, dětsky věřícího v uzdravení. Dále mě zaujalo zobrazení tehdejší geodetické činnosti (Kukura měl ten stroj postavený nepřirozeně nízko), v té době považovanou za podřadnou práci vyvrhelů a nezvladatelných živlů. Herecký výkon hlavní postavy hodnotím též nadprůměrně, neboť Kukurův životní ofsajd mě hodně bavil sledovat. I přes některé nepodařené věci (podivný novinář J. Somr), mě Novákovo sportovně-životní drama poměrně zaujalo a příjemně překvapilo.

Celý film som čakal na akciu, na akýsi vrchol filmu a on prišiel v podobe holého zadku herečky, asi to bola Hana Čížková, asi 16 minút pred koncom. Film sa nesie v pomalom nudnóm tempe a hlavná pointa je celkom chabá. Hodnotenie 50% na čsfd je optimálne vzhľadom aké kvality film predstavuje. Snaď len patriot či hokejista môže tunajšie hodnotenie považovať za nízke.

Snímek z doby před 30-ti lety pojednává o pomíjivosti sportovní slávy. Juraj Kukura jako stárnoucí hokejista se těžko vyrovnává s křivdou. Na počátku je velmi populární. To se však záhy diametrálně změní, když je nespravedlivě obviněn z podvodu. Přijde o všechno. Končí i jeho vztah s „vysedávačkou“ (Čížková). Odchází do rodného města za otcem (Rozsíval), který se před lety po smrti jeho matky znovu oženil (Švormová). Juraj má bratra (Holý), který je ovšem velmi nemocný a později umírá. Juraj hledá sám sebe. Vrhá se do dalšího neperspektivního vztahu s manželkou technika (Šulcová, Prachař) v Mostu. Nakonec se vrací pomoci svému mužstvu do 1. ligy. Tento psychologický film nepřekročil práh průměrnosti tehdejší tvorby. Jednání některých postav, například technika (Prachař), jeho ženy (Šulcová), „vysedávačky“ (Čížková), novináře (Somr) je někdy překvapivé až nelogické. Škoda, že nedostali více příležitosti Holý, Švormová, Lábus, Beneš, Olmer a další. Myslím, že nadabování Kukury Brzobohatým nebylo šťastné. Některé herce jsem ani nepostřehl – Schránil, Merta, Štibich, Talpová, Janů atd. Díky za zajímavé záběry starého Mostu a připomenutí postav naší hokejové historie, především Martince, Hlinky, Guta a Staršího. 2 nejzajímavější poznatky z filmu: 1) Lábus si myslí, že se postupně bude bourat více měst a že se na tom dá vydělat. 2) Vysedávačky zpravidla spí nahé. Gek a Čuk