Závratná kariéra (1956)

Milá, i když naivní komedie o drobné akcionářce, která se stává ženou ředitele a oba nakonec odjíždějí ve zlatém cadillaku.

Omlouvám se, ale hloupoučké !! Bože fakt hloupoučké ..........

Poměrné zdařilá americká komedie, která si bere na paškál chování správní rady jedné akciové společnosti. Je to tak trochu naivní pohled do činností velkých firem, ale některé fóry jsou docela trefné a hodí se i do dnešní doby. A když jde o hollywoodské dílko, tak samozřejmě nesmí chybět i malé love story, jejímiž hrdiny jsou "malá akcionářka" a bývalý ředitel firmy. Celý film je černobílý, jen závěr, happyend, je v barvě. Dílo Vás určitě pobaví.(16.03.2007)

Opět kouzelná Judy Holliday jak jsme ji už několikrát měli příležitost poznat, a stejně mne oslovila přecijen ještě o malinko více než posledně. Jako Laura Partridgeová se nám představuje coby drobná akcionářka velké zámožné firmy, která i přes svůj nepatrný podíl nikdy neopomenula jedinou valnou hromadu. Díky svému nadšení a optimismu stoupá stále výš a výš a hrdě s úsměvem překonává všechny trable. Na první pohled se může zdát celý námět podobný filmu "To by se mělo stát vám" a nepochybně částečně je. Opět jde o lásku a znovu o sílu lidské vůle. Nicméně díky celému tomu kouzlu, moc příjemnému hereckému projevu Judy Holliday a pro mne až těžko představitelné opravdovosti, která z filmu čiší, jsou mé dojmy ještě mohutnější. Judy Holliday víc než kdy předtím dokládá moc důležitou věc v lidském životě, a sice že s dostatkem nadšení a věčně skor až naivně optimistickým pohledem na svět jde možné i nemožné. /// ps. Solid Gold Cadillac je příkladem jednoho z největších filmových "úniků" od starostí všednodenní skutečnosti, příkladem té nejsladší a nejkrásnější lži, prototypickým produktem metaforické "továrny na sny" ztrácející se v šedi bez invence a zapomenutým pro svou nevěrohodnost. Ale i tak vnímám kolem filmu jakési archivní kouzlo a právě kvůli němu volím tak relativně vysoké hodnocení.(05.11.2005)

Film, který na mě vtipností dialogů, přirozeností hereckých projevů a celkově nesmírně milou atmosférou působil jako zjevení, snad i proto, že si černobílé filmyz půli století automaticky spojuju s přihlouplým dějem, dřevěnými herci, exaltovanými výrazy a patetickými gesty. Judy Holliday byla naprosto fantastická, tak přirozený, sympatický a moderní projev bych od herečky z téhle éry nikdy nečekal.(02.04.2005)