Zářivá světla velkoměsta (1988)

V priebehu osemdesiatych rokov minulého storočia bol kanadský herec Michael J. Fox veľkou hollywoodskou hviezdou. Bol v životnej forme a diváci ho milovali. Jedným zo snímkov, v ktorom v tomto období zažiaril, je titul "Žiarivé svetlá veľkomesta" (Bright Lights, Big City). Objavil sa v ňom pre neho netypickej úlohe. Nie je to komédia aké preferoval, ale vážna existencionálna dráma. No i túto rolu vtedy zvládol. Dobre mu pri tom sekundoval Kiefer Sutherland. Je to adaptácia rovnomenného románu, ktorý napísal v roku 1984 ako svoju prvotinu americký spisovateľ John Barrett McInerney Jr. On je i autorom scenára. Film je to dosť dobrý, ale mám taký pocit, že by som si tento feťácky príbeh lepšie vychutnal v literárnej podobe. ***

Ničnehovoriaci názov filmu skrýva vysporiadanie s banálnou, ale silnou témou vysporiadania sa s odchodom blízkej osoby, doslovne i obrazne. Hlavná postava - magazínový editor -  v podaní drobného Foxa to robí ako inak kreténsky - takže nechýba alkohol, ženy, večierky a hlavne koks - a veľa. A nie je to pekný pohľad, hoci sa ocitáme v svetlom, luxusom a reklamami zaliatom Manhattane. Fox síce nie je najvhodnejšia voľba na takúto rolu, ale aj tak som ho rád videl po dlhšej dobe a ešte v nekomediálnom žánri. Film sa snaží o isté zrkadlo, ale to sa mu darí až niekde pred záverom, kde vidíme príčinu problému. A práve ten smutný záver je na filme asi najlepší.

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné románové předlohy Jaye McInerneyho (z něhož se nedávno stal můj nový literární oblíbenec, kdy jsem od něj v rychlém sledu přečetl vše, co mu vyšlo v češtině - "Zářivá světla velkoměsta", "To už je život", "Modelové chování" a "Marilyn a já"), který k tomuto filmu i sám napsal scénář. Ani kdybych neznal předlohu, nemohu bych být s její filmovou adaptací spokojený. ZÁŘIVÁ SVĚTLA VELKOMĚSTA jsou filmovou esencí osmdesátek, se vším, co k tomu patří (ušmudlaná kamera, příšerná hudba & móda & účesy, hnusná auta, internet & mobily & počítače zatím v nedohlednu, všichni pořád někomu telefonují z pevných linek nebo telefonních budek a nechávají někomu vzkazy na záznamníku, nebo chytají taxíka, přesouvají se do nějakého klubu, domlouvají si schůzky, a sjíždějí se na záchodech kokainem). Ostatně i představitel hlavní role - Michael J. Fox - je hercem, který byl s osmdesátkami nerozlučně spjatý, a v nichž prožil svůj profesní vrchol, k němuž se už nikdy později nepřiblížil (pokud jde o jeho typovou (ne)vhodnost pro roli v tomto filmu, nemůžu se pořád rozhodnout, jestli mi tam seděl, nebo ne, ale spíš to druhé). Největší problém je, že film nedokáže zprostředkovat hlavní kouzlo románu, které spočívá v netradičním vyprávění v 2. osobě a v sevřené formě, v níž román zběsile pádí ke svému konci - ne nadarmo se kniha považuje za jednu z nejzásadnějších generačních výpovědí 80. let (a přirovnává dokonce k J. D. Salingerovi, s čímž už mám dost problém). Z vyprávění ve 2. osobě zbylo jen pár zbytečných voiceoverů a z knihy se vypustilo i víc věcí - hlavní dva motivy ale naštěstí zůstaly, a v jejich rozvíjení je nakonec film nejzajímavější (jde o smrt Jamieho matky a odchod jeho manželky) - v dlouhé scéně, kdy opilý Jamie líčí bývalé kolegyni z práce, jak ho opustila manželka, se mu celkem daří vyvolat sympatie; člověk prostě musí soucítit s tím mladým mužem (v knize je mu 24), který je jinak hodný a nadějný a literárně talentovaný a bůhvíco ještě (hlavní postava btw. vykazuje celou řadu autobiografických rysů s McInerneyem), ale v jednu chvíli se mu to nějak celé sesypalo a je toho na něj moc - umře mu matka, opustí ho manželka, a vyhodí ho z práce. Na jednoho živáčka až moc nálože najednou... Film jsem zhlédl v mizerném českém dabingu, který výslednému dojmu také dvakrát nepřidal, a tak za sebe nakonec nemám problém napsat, že tenhle film je zcela zbytečný a neexistuje důvod, proč se na něj dnes ještě dívat - existuje bambilion lepších filmů o drogách i zpackaném životě.

Michael J. Fox v natolik netypické roli, že jsem ho občas viděla jakoJamese Spadera, pro kterého byli tihle rozháranci častější parketou. Příběh se točí kolem vleklé osobní krize slabošského mladého muže, který se před zklamáním ze sebe sama schovává do dlouhých pijatyk a drogového rauše. Jenomže nezajímavě, nudně a dlouze. Navíc ani není valný důvod s hrdinou sympatizovat, protože jeho totální vykolejení vyvolává spíš osobnostní nedostatečnost než vnější tragédie. Je to prostě slaboch a s takovým můžeme v životě soucítit, ale na filmovém plátně je to o ničem. /12. 1. 15./

mlady - evidentne vecne hladny spisovatel jamie Conway a jeho chlast, bary, drogy ...... zabudnutiahodny film a  po tolkych rokoch uz i zatuchlina   30  %