Zakázané sny (1982)

Snímek by se na první pohled mohl jevit jako volná předělávka klasického filmu ´The Secret Life of Walter Mitty´ (1947), natočeného podle povídky amerického humoristy Jamese Thurbera. Tvůrci si z původního díla skutečně vypůjčili řadu motivů, ovšem účast komika Paola Villaggia dává výsledku zcela jiný ráz. Villaggio, věrný svému osobitému stylu, proměnil hlavní postavu v karikaturu obyčejného člověka zmítaného mezi sny a realitou, ovšem s dávkou groteskního chaosu, který je pro něj typický. Namísto jemné ironie a melancholického humoru originálu přichází lavina ztřeštěností, trapasů a přehnaných gagů. Film tak působí spíše jako komediální variace na známé téma než skutečný remake. Je předvídatelný, ale přesto s nezaměnitelnou energií svého hlavního představitele.

Scenárista iluzí, který v hlavě honí ukázkové zlosyny, nosí u sebe záchrannou síť, pro svou vyvolenou, krásku v nesnázích, jako Belmondův Bob Saint-Clare. Ale ani ve skutečnosti to není žádný žabař statečnosti, i když někdy nevědomě, někdy neobratně podtrhne spiklence, a pak padne do fantazie, pusinkovat se s milou. S ní souznít jako miminko v kolébce, a život je "konečně" pohádka, nejen pod lebkou, jenže opačně.

Herec Paolo Villaggio sa v našich končinách preslávil sériou filmov o účtovníkovi Ugovi Fantozzi. Za zmienku tiež stojí aj trilógia "Bláznivá komédia", v ktorej si zahral s Renatom Pozzerom, v deväťdesiatych rokoch minulého storočia. U mňa však najviac zabodoval v roku 1982, keď vytvoril dvojicu s Ornellou Muti v snímku "Bonnie a Clyde po taliansky". Za tie roky som postupne prišiel na chuť jeho svojráznemu humoru. Tak som si povedal, že si ho teraz pripomeniem v niektorom ďalšom komediálnom kúsku. Siahol som po titule "Zakázané sny", ktorý natočil režisér Neri Parenti v roku 1982. Bola to dobrá voľba. Dostal som to, čo som chcel. Starú dobrú taliansku crazy komédiu, v ktorej to všetko ťahá jedinečný Paolo Villaggio. Stvárnil zakomplexovaného autora komixov, ktorý sníva o živote superhrdinu a láske prekrásnej Dálie. ***

Horší tři,lepší dvě hvězdy.Náhodou na to narazil a ještě se skvělým dabingem Stanislava Fišera,který dělá z postavy Villagiia opět koukatelný kolotoč vtipů či scének,který už člověk někde viděl.Jasně,že Fantozzi bude jenom jeden,ale zde nádherná Dalia zvedá trochu snímek se slepým chlapem na přechodě,kde jsem se konečně zasmál pořádně.Ano,vrátí se to hned třikrát a tak to má být.Přesně tímhle se mohl snímek zaobírat vícekrát a vkusněji.Protože třeba bába co se klepe jako posluhovačka má třeba nulové využití a plno vtípků není vůbec vtipných.Jak říkám,bez Standy Fišera by to bylo skoro nekoukatelný.Tedy on občas dabuje i Václav Postránecký Villagiio a to je fakt hrůza.55%

A opäť jedna z tých horších talianskych komédií Paoloa Villaggia, ak nie tá najhoršia vôbec. Paolo Coniglio je redaktorom komiksových príhod prekrásnej Dalie, ktorá prežíva rôzne dobrodružstvá, väčšinou často sa ocitá v nebezpečenstve z ktorých ju vždy zachráni superman Paolo. Skutočný Paolo sa pochopiteľne v snoch so svojím vymysleným hrdinom zcela stotožňuje. Humor na bode mrazu. Špeciálne efekty, ak sa tak dajú vôbec nazvať sú samozrejme príšerné. A bohužiaľ treba si priznať, že už aj samotný Paolo Villaggio tu nieje najmladší a pozerať sa na "starého dedka" už nieje tak vtipné. Ale to nieje hlavným problémom. Problémom je samozrejme mizerný scenár a nulové vtipy. Sklamanie.