Taková malá bestie (1981)

„Co to tu smrdí?“ – „To jsem si trochu káknul do kalhot.“ V prvom rade, toto nie je Fantozzi. Hlavná postava sa volá Giandomenica, nemá ženu, ani opicu ehm dcéru prepáčte vnučku a nepracuje ako účtovník. Je ale pravdou, že to skutočne prvú polhodinu vyzerá ako klasický Fantozzi. Famózny Paolo Villaggio si ide stále to svoje, na čo sú jeho fanúšikov zvyknutí a čo od neho vyžadujú a ani tu vo svojom zamestnaní nepatrí k pracovníkom, ku ktorým by sa vedenie správalo s úctou (jemne povedané). A nielenže aj tu hrá Anna Mazzamauro, ktorá v sérii Fantozzi stvárnila jeho platonickú lásku, ktorá ním absolútne opovrhovala a pritom on pre ňu bol ochotný spraviť doslova všetko (vrátane uverenia, že je s ním tehotná, hoc od sexu ubehlo niekoľko rokov), ale dokonca sú v rovnakom „vzťahu“. Prvých 30 minút Paolo skutočne stvára veci á la Fantozzi: šialené dialógy, neskutočné omyly a drastické fyzické gagy. Hoc treba pre poriadok dodať, že vtedy mal Villaggio na konte iba jednotku. Až po polhodine sa sformuluje aká-taká zápletka s obávaným zločincom (ktorá mimochodom podozrivo pripomína dej neskoršieho Benigniho Monštra). Hoc som si myslel, že to bude trápna a lacná kópia Fantozziho (ono nie snáď, že by séria Fantozzi niekedy útočil na Oscarov, ale rozumieme si), nakoniec som bol príjemne prekvapený a temer nadšený. Od prvých minút je to veľmi vtipné. Občas to kopíruje scény z Fantozziho (pitie z fontány, pričom prúd sa skracuje a Villaggio skončí vo vode), ale nevadilo mi to. Obsahuje to parádne hlášky („Na pusu nie!“), skvelé dialógy („To je známá kurva z Neapole.“ – „Ale to je moje manželka!“) a neuveriteľné pasáže (vulgárna reštaurácia, kontrola času, nikdy sa nekončiaca séria policajných vypočúvaní), pričom fajnovo fungujú aj jednoduché fyzické fóry, kedy si Fantozzi pardon Giandomenica má niekam sadnúť, čo je inak absolútne bežný ľudský úkon, nie však pri tomto hercovi. V jednej chvíli dokonca sedí na neviditeľnej stoličke. Napriek tomu, že Villaggio nikdy nepatril k štíhlym, športovo založeným hercom, vo svojich komédiách často niekam utekal (väčšinou ho na konci zrazil nákladiak alebo padol do jamy, ale to je vedľajšie) a za to má môj rešpekt. „Vy nejste chlap. Vy jste srágora.“ – „Děkuji. Jste velmi laskavá.“

Na tento film jsem narazil teprve letos v lednu. Nikdy jsem o něm ani neslyšel. A to jsem viděl mnoho filmů s Villaggiem. Je to ten typ humoru, co zbožňuji. Tentokrát zde měly hodně gagů, co v jiných takových komediích neměly. Každou chvíli bylo něco zajímavého. A ten konec... dříve by to bylo pro mě legrační ten princip, jaké má problémy smolař, ale zde se mi to zdalo až moc kruté pro něj. Když to tedy budu si spojovat s nějakými tresty prováděnými lidma ve skutečném životě v minulosti.

Ak je niekto naozaj stratenou existenciou, potom je to bezpochyby bojazlivý taliansky úradník Giandomenico Fracchia. A hoci sa to zdá neuveriteľné, navyše sa ukáže, že chudák Fracchia je na nerozoznanie podobný najnebezpečnejšiemu zločincovi sveta, ktorého všetci poznajú pod prezývkou "Ľudská beštia". Paolo Villaggio v jednom z jeho lepších komédií. Tu si strihol rovno 2 postavy, takže sme si mohli poriadne overiť jeho herecké kvality. Humor je tu naozaj na tej vyššej úrovni. Poznáme aj Villaggiove komédie kde je humor nútený a suchý. Nech vás nižšie hodnotenie neodradí. Naozaj sa poriadne nasmejete a v tejto snímke sa dokonca dočkáme aj nejakého toho deja. Nečakajte že to bude lepšie ako snímky o Superúčtovníkovi a dostanete viac než čakáte.

Prvá štvrtina filmu, to bolo ako dvadsiate pokračovanie filmu Fantozzi, úplne bez nápadu, nuda. Chcel som to vypnúť a dať filmu ODPAD. Našťastie som to vydržal a oplatilo sa. Posledné 3/4 boli vtipné, drsné, nečakané, nápadité, tak ako sa patrí.....a Slečna Silvániová konečne dostala po hube. Cítil som však, že to mohlo byť omnoho omnoho lepšie, potenciál tam bol. Škoda, no, tak aspoň za 4 hviezdy.

Tak tomuhle se říká léčba humorem. Paolo zde hraje dvojroli, jednak klasickou postavu lidský rohožky a jednak velmi netradičně taky postavu takovýho drsňáčka, která je pro velkou netradičnost v Paolově filmografii mnohem zajímavější, teda neže by dotyčná postava byla nějak úžasně scénaristicky vyžvejkaná, ale sledovat Paola jak si nic nenechá líbit a dává pěstí ženskejm,chlapům i dětem je minimálně šokující. Samozřejmě zábavná je zde postava lidské rohožky, kde se dočkáme tradičních věcí, jako několikrát přivřených prstů, ponižovaný a výsměchu ze strany jeho vyvolené Anny Mazzamauro, ale i docela neotřelých nápadů, jako opakované zatčení a hlavně výborného finále, ve kterým za zvuku kankánu zcela zavládne zmatek nad zmatek. Jedna z nejlepších Paolových rozesmívaček.