Záhadný vzorec (1980)

Zaujala len veta:"Nechápem ako mohli Nemci prehrať vojnu s ľuďmi, čo nepoznajú splachovacie záchody."😄 Túto tézu dodnes udatne drží rozhorúčenýporučík hoax. Pritom sám vyzerá, že je vhodnýadept na spláchnutie. Inak film, ktorýBrandosám priznal, že zobral len kvôli prachom a režisér chcel, aby vymazali jeho meno, lebo v strižni urobili z toho úplný guláš. Fakt to nemá tempo a prežiť prvú hodinu je boj s vlastnými viečkami.#ŠpáradláNaViečka

Vzorný to v zorném poli mas(ek). Velký vezír. Motor, obr oboru. Majoritní kmotr. Baron, barman barelů, z nichž začíná rafinovaně vytáčet krev. Vypočítavý musí předejít najitému "fleku." Nechat spadnout kápi z hlav architektů zlaté černoty, neboť tam, kde panuje moc (petro)chemie, je namočený, rád pumpuje každý z nás, alespoň kapičku.

Celkom dobrý pokus o kriminálny thriller s konšpiračnou zápletkou tajného nacistického vzorca na výrobu syntetického paliva blokovaného monopolnými záujmami USA. Produkcia je na slušnej úrovni a aj nie veľmi známe herecké obsadenie hrá postavy celkom presvedčivo. Žiaľ výsledok pôsobí nie veľmi zaujímavo a možno až zbytočne komplikovane. Idea manipulácie ropnými trhmi je síce dnes veľmi aktuálna, no nie príliš uveriteľná. Samotný nápad s ropnou konšpiráciou trochu pripomínaMiliónového chrobáka.

Papírově šlo o hit, v kinech o naprostou katastrofu. Snímek lákal na hvězdné obsazení a atraktivní námět, jenže výsledek nakonec pohřbila řemeslná těžkopádnost a trestuhodně nepřesvědčivý scénář. Místo rafinovaného thrilleru dostali diváci překombinovanou a zmatenou zápletku, která se vleče v ubíjejícím tempu. Režisér John G. Avildsen, jenž přitom pouhé čtyři roky předtím triumfoval s oscarovým snímkem „Rocky“ (1976), tentokrát fatálně selhal. Snímku nedokázal vtisknout ani špetku napětí a hercům vložil do úst toporné, moralistické dialogy. Projekt nezachránily ani dvě gigantické herecké legendy v hlavních rolích. Film komerčně naprosto propadl a do dějin kinematografie se zapsal spíše jako memento tehdejšího hollywoodského cynismu. Snímek se tak stal ukázkovým příkladem toho, jak studia bezhlavě investovala obří sumy do drahých hvězd, aniž by měla v ruce solidní text. Zoufalství celého podniku podtrhla i nominace Marlona Branda na anticenu Zlatá malina za nejhorší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Místo dynamické podívané vznikla bezmála dvouhodinová, sice výpravná, ale zoufale plochá konverzačka. Její scénář navíc Georgu C. Scottovi neposkytl sebemenší prostor k tomu, aby svou postavu někam posunul. Jde o učebnicově promarněnou příležitost, která však s postupem let, jak už to, tak u podobných filmařských omylů bývá, získala specifickou diváckou komunitu.

První scény z konce války možná zbytečně poodkryjí některé karty, ale zas na druhou stranu, pod Avildsenovou nevýraznou režií by to bez nich vedlo jen k dalším komplikacím. Zůstává atraktivní námět, který se marně snaží nahodit thrillerový dech a docela zajímavé finále, které naznačí, že není třeba odstraňovat z cesty ty, kdo jsou vaším zákazníkem. Na Branda bych moc nelákal. Svými třemi výstupy se jen tak znuděně proválí a mít na čele skvrnu od ropy, myslel bych si, že je to známý generální tajemník Sovětského svazu. Téma převratné technologie pro výrobu syntetického paliva by mohlo oslovit Motoristy a scéna v berlínském erotickém klubu se striptérkami, které ukazují, zda-li mají oholené podpaží, je přímo šitá na míru jejich 1. čestnému prezidentovi..