Vítejte u mě (2014)

Strašná škoda toho totálně nezvládnutého konce. Ten totiž mé čtyřhvězdičkové dojmy srazil o celou hvězdičku dolů. Když pominu nudných, pseudoumělecky působících úvodních 20 minut, rozjede se z toho slušná tragikomedie o jedné smutné, lehce mentálně postižené holce, která úplnou náhodou vyhraje 86 milionů dolarů, přestěhuje se do kasina a většinu peněz vrazí do toho, aby měla vlastní pořad v televizi, který by byl jen o ní - což se jí taky povede. Je to dost zábavné i smutné zároveň, vůči hlavní hrdince je ten film cynický, ale stejně jí úplně neopovrhuje a prostě se jí snaží vystihnout jako uvěřitelnou postavu. U těch ostatních postav to sice s jejich představením trochu hapruje, protože o nich víme minimum, ale dlouhou dobu to byl jediný problém, co jsem s tím filmem měl. Celkem i napnutě jsem tak čekal na závěr, který sliboval dost emotivní zážitek, ale nedošlo k němu. Místo toho to nikam vlastně ani nevygradovalo. SPOILERY Netuším, jestli si něco vůbec uvědomila, když vlastně jen poděkovala před kamerou pár blízkým lidem, ale pak jim ani nedala slovo. Gině, její bývalé nejlepší kamarádce, sice ukázala, že jí na ní asi záleží, ale udělala to hlavně ve formě peněz, což Gina předtím odsuzovala. Dalo by se v tom dlouho pitvat, jelikož sedm milionů dolarů člověk fakt jen tak neodmítne, ale stejně mám pocit, že to žádná Gina nebyla a fakt to byla jen nějaká jí podobná dablérka. A Alice to nepoznala. KONEC SPOILERŮ Vůbec ten konec je tak strašně divně udělaný, jelikož se vykašle na vše co předtím budoval a dá se samotný interpretovat hned několika způsoby. Takže jestli se jednalo o parodii na reality show happy endy, nebo jestli to fakt celé má šťastný konec, nebo jestli vše udělala jen mechanicky (pro show) a uvnitř sebe si uvědomila kulový... Fakt je to dost nezvládnuté a absolutně netuším, co mi ten film chtěl vlastně říct, protože z toho plynou různé (i protichůdné) myšlenky, které se v tom během filmu vyjeví, ale dál se s žádnou víc nepracuje. Fakt škoda, protože poutavé to je, dlouhou dobu to funguje jak má a do toho konce bych se nebál říct, že se mi to líbilo. Takhle se ale režisérka vykašlala na všechen potenciál, který z toho krapet bizarního námětu vytvořila a zakončila vše nemastně, neslaně, chladně - no prostě nijak. Silné 3*

"Máš puštěnou televizi. - Jo, už jedenáct let." Tak to je slušný výrobek, když tak dlouhou dobu bez odpočinku funguje, ale o tom to není. Tohle je o dámě, která zbohatla a zaplatila si možnost ukázat svou vytuněnou poruchu osobnosti s exhibicionistickými sklony v ujeté televizní talk show. Jezdí přitom na kole, na labuti, jí dort ze sekané, kastruje psy a vůbec to není tak zábavné, jak by to mohlo být. Nicméně k tomu zahráli mí oblíbenci Pixies a pro upřímné lidi mám slabost, takže se třemi hvězdami neváhám. Jen doufám, že nikdy nikomu neřeknu nic o tom, jak jsem si to během jediného odpoledne rozdal s farářem, nafukovací pannou a stádem bizonic.

Co to bylo? Neuveřitelná sračka...koho zajímá dívat se v televizi na nějakou narušenou krávu. Nejen že nesympatická postava, ale i hlavní herečka. Aby toho nebylo málo, tak přijde řeč i na nejbohatší ženu světa, tlustou, nesympatickou černošku. Vždy když slyšim její jméno, tak se mi hned udělá špatně. Nikdy nepochopim co na ní celá amerika vidí!

Ano, někteří lidé by vážně neměli vyhrávat v loterii. Jejich sny a přání jsou v kombinaci z jejich iq natolik hloupé, že nad nimi zůstává rozum stát. A je úplně jedno jestli jsou jakkoliv nemocní nebo ne. Pak vznikají filmy podobné těmto, u kterých mám pocit, že při jejich sledování mi něco zevnitř vyžírá mozek. Ale najdou se i labužníci, kteří dokážou přehloubavě hloubat nad hromadou kalifornských filmových výkalů, bravo...

Film mě zaujal hlavně proto, že tam hraje Kristen Wiig. Ta mě zároveň poslední dobou přesvědčuje, že je výbornou herečkou a tady si to vysloveně užila. Příběhově už je to horší, protože se ve filmu mluví o Oprah, bohu, osudu a podobných věcech a to mi tak nějak nesedí. Jako nápad je to ale každopádně zajímavý.