Víla z jeskyně zla (1991)

Dobře zahrané, ale ten propletenec vztahů trochu připomíná Cimrmanovu hru a čekal jsem jestli nakonec nebude vichr z hor. Jinak se mi to docela líbilo. Jen mi přišlo, že i když Rösnerovi tady bylo jen 40 let a byl pouze o devět let starší než Andrlová, tak tady vypadá spíš jako její otec a proti Rackovi, kterému bylo přes šedesát, to nevypadá zas až na takový velký rozdíl. Takže za mne 50 %.

Marná, ale nikoli zoufalá studiovka. Kostka chce provdat dceru Rackovi, Rösner pózuje, Vetchý si hned s každým tyká, Jirásková dělá chytrou, Anderlová kazí dojem a Adamovská si hojí mindráky. Dopadne to dobře, totiž snad, protože jak upozorňuje Pollyjean, s tim vařením to Vetchý nemá moc dobře pořešený. Jinak tam ale samozřejmě všichni jedou na hluboké city apod.

pěkný úlet. Nejlepší je tam Vetchý, zvláště pak v jeskyni, kde je svými hláškami naprosto imunní vůči rádoby ničivé a zlé atmosféře. Korunuje to hláškou, že by si nikdy nevzal dceru hradního pána, neboť neumí vařit, načež si nabrnkne o 700 let starší skalní vílu, která - předpokládám - jistě umí vařit hodně dobře.

Poutavá a velmi zajímavá televizní pohádka o víle, která v jedné jeskyni všechny její návštěvníky mění v krápníky. Jednou však za svou přítelkyní do jeskyně přijede syn bývalé víly, na něhož žádná kouzla neplatí. A je zaděláno na romanticko-dramatické rozuzlení. Pohádka, která trpí snad jen tím, že občas některá osoba vypustí z hlavy větu, která jakousi navoděnou mystiku potopí zcela na dno (třeba věta ke konci: "Tak ji polib, osle!"). Hudba: Vítězslav Sýkora

6/10