Veselý rozvod (1934)

Já fakt nevím, jak to ten Fred dělal. Hlava jako žárovka, málo vlasů... ale s každou kráskou, se kterou tvořil filmový pár, vypadá naprosto patřičně, i když by měl být asi trochu směšný. S Ritou Hayworth, Audrey Hepburn... ale nejvíc jim to šiklo stejně s Ginger.    "Můžu vám něco nabídnout? Ledovou čokoládu, cointreau, benediktinku, manželství?"   Ale k podstatě filmu. Děj Veselého rozvodu je naivní, prostinký, nekomplikovaný, ale o to vůbec nejde. Jde jen a pouze o to, aby se Fred a Ginger vyřádili za zvuků příjemné hudby. Fred Astaire je úžasný sympaťák a tančí jako bůh, Ginger Rogers za ním nezaostává. A aby se přecejen něco dělo, je tu jednoduchá zápletka, která se na závěr sama vyřeší a vše je sluníčkové :-) K doplnění je tu pár komických figurek a velmi slušný slovní humor.    Prostě jako ve většině filmů Ginger a Freda. Veselý rozvod se mi líbil o ždibíček víc v tom, že Ginger (respektive její postava) není na Freda (jeho postavu) ze začátku tak nabroušená jako v jiných. A také zde zazněla krásná píseň Night and Day.    Nedoporučuji lidem, kteří hledají ve filmech velké umění nebo hluboké myšlenky. Je to jen roztomilá jednohubka, ze které na všechny strany stříká optimismus.

Zápletka je sice příjemná, ale tanečních čísel je na můj vkus ne sice příliš, ale jsou velmi dlouhá a dobrá polovina jich nemá zrovna šťávu. Humoru je naštěstí celkem dost, Edward Horton mě hodně bavil, stejně tak italský milovník Erik Rhodes. Ale k tempu filmu mám prostě výhrady, šlo to určitě udělat svižněji.

Škoda len, že väčšina filmov s Fredom a Ginger je vlastne len hlúpučkou báchorkou, ktorej jediným cieľom je uviesť famózne tanečné číslo, ktoré je skutočným vrcholom diela. A tak postavy šaškujú, vystrájajú, pitvoria sa a konajú maximálne nelogicky, len aby konečne mohli vybehnúť na parket. A to, bohužiaľ, pôsobí veľmi umelo. Čo na tom, že tanec je jednoducho neprekonateľný. Keď nemá v príbehu žiadne opodstatnenie, zamrzí to.

Nejspíš nejlepší film s Fredem a Ginger. Ne že by tato klasická screwball komedie oplývala nějak originálním dějem, ale podává ho vtipně, inteligentně, s nadhledem a pěknou hudbou. Fred Astaire a Ginger Rogers se k sobě báječně hodí a ještě lépe tančí (z pohledu laika). Úsměvné byly momenty, kdy se rozhovor zavedl na sex, přičemž konzervativní 30. léta nedovolila nic víc, než náznaky a odbočky.

Moje první filmové setkání s dvojicí, která si mě naprosto získala. Elegantní Fred Astaire je prostě okouzlující a s krásnou Ginger byli perfektní. Příjemná humorná zápletka, krásné písně Night and Day nebo The Continental a hlavně nádherný tanec, na který se u Freda a Ginger vždycky těším. Celé se mi to hrozně líbilo a příští nědeli už jsem se těšila na jejich další film. Dnes se považuju za jejich velkého fanouška a mám ráda i filmy, které natočili po té, co se profesionálně rozešli, od Freda jsem viděla skoro všechny:) Krásné muzikály!