I'm No Angel (1933)

Mae West, hláškující, flirtující, cynická a hlavně s neuvěřitelným sebevědomím, které je určitě svým způsobem sexy a budící vášně, hlavně v kontrastu s ženskými postavami ve 30. letech. Mě přišla příliš vulgární, až laciná, ale zasluhovala obdiv za to, jak si ty chlapy dovedla povodit. Jinak děj tu není, jsou to spíše scénky, jak krotí lvy, rozesmívá publikum v soudní síni apod.

Suverénní až ordinérní Mae s ostrou vyřídilkou a houpavou chůzí kovboje s odstupem času ztrácí na přitažlivosti.

Tady mi prijde, ze Mae dovedla svoji houpavou divnochuzi do dokonalosti. U toho uz se opravdu nelze nesmat...

I'm No Angelje tím slavným filmem Mae West, který je tolik diskutován jako příliš provokativní, cynický a sexy. A musel ubrat, protože končila éra pre-code. West si opět vybrala za svého parťáka mladého Cary Granta (jako vShe Done Him Wrongo půl roku dříve) a nenechala nikoho na pochybách, kdo je tady královna. Mae West hraje hlavní roli, prakticky nesleze z plátna (a že je pořád na co se dívat, kostýmy jsou dílem krále Paramountu Travise Bantona), je autorkou námětu, scénáře a samozřejmě i dialogů. Je to skvělá show, vtipná, pikantní a v cirkusových číslech až opulentní. Závěrečná soudnička je naprosto dokonalá. Skvělé jsou i postavy trojice černých služebných, které fandí Mae v jejích báječných flirtech. Neporozumí jen ten, kdo nechce rozumět. V téhle době byla radost chodit do kina, Dietrichová svítila vBlonde Venus, Marion Davies vPolly of the Circus...(25.07.2021)

I'm No Angelje film, který dnes obstojí, pouze pokud se jej nesnažíte brát příliš vážně. Příběh je, pravda, smysluplnější než u druhé spolupráce s Grantem (She Done Him Wrong), kdovíjak nápaditý ale taky není. Pokud jde o Mae Westovou, netuším, jak nahlížela na své vlastní výkony a jak působila na diváky tehdy, ale z dnešního pohledu balancuje někde na pomezí vtipnosti a směšnosti (ta její chůze je prostě jako z jiné planety). Musím ale říct, že díky tomu, že je tak neskutečně „over the top“, jsem si ji vlastně tak trochu užíval (zejména v závěrečné soudní scéně jsem se opravdu od srdce zasmál). Stojí za zhlédnutí jako kuriozita předkodexového Hollywoodu.(14.02.2021)