Včely (1978)

Biják "Včely" hrdě kráčí ve šlépějích Eda Wooda a jeho potřeštěné naivity, fanatických ambicí i okouzlující kreativity navzdory limitům rozpočtu. Stejně jako mistr dreku také jeho následovník Alfredo Zacarías spřádá bombastickou vizi katastrofického spektáklu s angažovanou myšlenkou, v jejímž zájmu vehementně plundruje obrazové archivy a nechává herce pronášet fantasmagorické dialogy. V tomto ohledu hrdinně exceluje brakový držák John Saxon, ale vehementně ho dohání manický John Carradine, který jako by svůj projev podřídil rozhodnutí, že v sobě spojí to nejdivočejší z Bely Lugosiho a Vincenta Price. Scénář je absurdně rozklížený a obsahuje peripetie ze světa za sedmero rohy, že působí jako kdyby už prošel živým dabingem na Festivalu otrlého diváka. Chtělo by se říct, že vrchol snímku představují epizodní a nahodile vyznívající útoky vraždících včel, které stejnou mírou fascinují svou kutilskou realizací i obsahovou zhůvěřilostí. Jenže to bychom neprávem vyzdvihovali jeden aspekt filmu tuze plodného na zhůvěřilé WTF elementy - počínaje konspirací cukrářské a kosmetické lobby až po celou linii pokusů dekódovat jazyk včel.(14.11.2021)

Námet je určite zaujímavý, ale na spracovaní cítiť nízkorozpočtovosť. Typický zástupca žánru animal-triler obsahuje množstvo nelogizmov a aj triky sú chabé. Stačí sa pri útoku včiel oháňať, čo tam po úteku. Niektoré ľudské obete padajú zasa ako podťaté už po pár sekundách. Toto nemôže zachrániť ani Saxon, ani starý Carradine. Záverečná eko-agitka je námetovo opäť fajn, ale to spracovanie jednoducho zanecháva zlý dojem. Aspoňže nenudí. Sformovanie včelstva do akéhosi superorganizmu už bolo zasa príliš.(28.02.2020)