Úplně vzhůru (1998)

M. Night Shyamalan ještě před tím, než se stal M. Night Shyamalanem. Žádné twisty, napětí nebo hrátky s atmosférou jenom dětskou optikou vyprávěný příběh o hledání odpovědí na otázky ohledně víry, smrti nebo smyslu života. Intimní, kontemplativní, meditativní, citlivé, ale taky lehce zapomenutelné….ne nadarmo Shyamalana udělal až Šestý smysl o rok později.

Já nevím jak, ale Shyamalan dokázal odvyprávět zprvu zcela nezajímavý příběh tak poutavě a s neuvěřitelnou lehkostí, až jsem se zamiloval. Všechny role jsou obsazeny dokonale, zápletka by vydala na jednu větu, ale Shyamalan drží opratě s jistotou zkušeného režiséra. Vůbec se nedivím, že se mu postupem času začalo říkat „příští Spielberg“. Teď už víme, že tohohle statusu nikdy nedosáhl, ale sledovat jeho kariéru od začátku, rozhodně bych tomu věřil.

Zajímavý film, který se dotýká některých úskalí katolické dogmatiky ve vztahu k problémům reálného lidského života, zvláště pak otázky teodiceje, která podle mého názoru zůstává dodnes nevyřešená, neboť její řešení, jež nabídli gnostikové, bylo církví označeno za herezi. Je to významné téma, jakkoli v současnosti není právě na pořadu dne, a proto je velkou zásluhou filmového tvůrce, že toto téma otevřel, ať již dospěl k jakýmkoli závěrům či východiskům. Každopádně nám tím nabídl podnět k zamyšlení. Jaké je mé stanovisko? Glosuji ve verších: Nejvyšší stvořil svět / a potom si šel dáchnout / Dej svět, kde měl být hned! / A nezapomeň spláchnout

Než šlápnul do pedálů mysteriozních thrillerů, měl Shyamalan celkem hezky nakročeno k tomu stát se takovým tím zaměnitelným režisérem křesťanských filmů o tom, jak někdo na základě nějakého traumatu ztratí víru, aby ji pak skrze jednotlivosti opět našel. Tohle je vlastně taková rodinná verzeSerious Mana, která sice má svoje silné dílčí elementy a spoustu témat k vyřešení, díky čemuž tolik nenudí, ale zároveň trpí tím, že ústa chlapeckého hrdiny zřetelně dává do pohybu pero dospělého....... éé člověka. Sakra, tahle věta nevyšla dobře. Nozkrátkajetostrašnýscénáristickýkonstrukt a rychle pryč. PS: třetí hvězda je za cool jeptichu Rosie O'Donnell, která by zkonvertovala i Chomejního

Americký režisér a scenárista indického pôvodu M. Night Shyamalan má svoj charakteristický rukopis. Nie je to tuctový režisér. Prvýkrát ma zaujal v roku 1999 filmom "Šiesty zmysel", o rok neskôr ma uistil o svojom talente snímkom "Vyvolený". V priebehu rokov 2002 až 2006 mi doslova vyrazil dych troma perfektnými filmárskymi direktami "Znamenia", "Osada" a "Dáma vo vode". To bola taká sila, že som premýšľal nad tým, že si ho zaradím do rebríčku svojich obľúbených režisérov. V roku 2008 však prišlo sklamanie v podobe titulu "Udalosť". No nedávno som si znova pozrel jeho pre mňa takmer dokonalé trio snímkov. Opäť na mňa silne zapôsobili. Preto som si povedal, že skúsim kuknúť na niečo, čo natočil v začiatkoch svojej kariéry. Siahol som po filme "Úplne hore" z roku 1998. Je to jeho druhý režisérsky zárez. Jemný, príjemný príbeh o desať ročnom školákovi Joshuovi, ktorý sa vyrovnáva so smrťou svojho starého otca a hľadá cestu k Bohu. ****